Největší evropská organizace zaměřená na aplikovaný výzkum, tedy bádání a vynalézání pro použití v průmyslu, si v Česku chystá půdu pro založení pobočky napojené na místní vědu. Společnost Fraunhofer sídlící v Mnichově dala světu například formát MP3 a každoročně si nechá zapsat více než 500 patentů.

V evropských zemích mimo Německo má průmyslově výzkumná firma, za níž stojí spolkový kabinet a vláda Bavorska, zatím jen šest center. Její vedení nyní plánuje během následujících dvou až tří let založit dceřinou společnost také v Česku. Přidruží se s největší pravděpodobností k některé ze zdejších technických univerzit − tak, jako to Fraunhofer dělá v zahraničí.

"Dohodli jsme se s českou vládou na postupném vývoji. Chceme začít společnými projekty," uvedl pro HN při své návštěvě Prahy Alfred Gossner, viceprezident společnosti, který má na starosti finance. Se svými kolegy nedávno na německé ambasádě v Praze podepsal memorandum s českou vládou o větším propojení s tuzemskou vědou.

Gossner dodává, že Němci už společně s českou stranou vytvářejí seznam oblastí, v nichž by rádi společně bádali. A teprve pokud budou mít výsledky úspěch a přínos pro českou ekonomiku, rozjedou s místními vědci a firmami větší spolupráci, pravděpodobně ve formě společných podniků. Na tuzemských univerzitách nebo vědeckých ústavech je zajímá hlavně vývoj materiálů a nanotechnologií, IT bezpečnost nebo projekty zaměřené na zavádění digitálních technologií a robotů do výroby − takzvaný Průmysl 4.0.

Už nyní například Technická univerzita v Liberci s německou stranou bádá ve společném projektu − pracují na nových generacích nanomateriálů, které by se daly využít například v biomedicíně nebo energetice. Vedle Liberce se Fraunhofer zajímá i o pražské České vysoké učení technické nebo brněnské VUT. Právě Brno se o zřízení pobočky výrazně snaží. A Fraunhofer se zajímá především o tamní skupinu firem a vědců zaměřených na vývoj mikroskopů.

"Bylo by dobré, kdybychom se nestali zemí, která z Německa technologie přebírá, ale abychom je aktivně vytvářeli a dostávali ven," míní místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Jak dále vysvětluje, větší aktivita Fraunhoferovy společnosti v Česku může pomoct taky malým a středním podnikům, které nemají dostatek peněz na zřízení drahých výzkumných center, ale přesto se chtějí ve vývoji posunout dál.

S česko-německými vědeckými týmy by se pak mohly zapojovat do společných projektů, které by z třetiny zaplatily zúčastněné firmy, z třetiny by je pokryly prostředky z veřejných zdrojů a třetinu by zajistila společnost Fraunhofer. Podobně už to nyní funguje ­například ve stávajících evropských dcerách − ve Švédsku, Velké Británii, Itálii, Portugalsku a Rakousku. Fraunhofer zaměstnává ve svých 67 ústavech v Německu kolem 24 tisíc vědců a inženýrů.