Češi jdou za vyšším výnosem do podílových fondů

Obliba podílových a investičních fondů mezi Čechy rychle roste. V polovině letošního roku přesáhla hodnota majetku, který v nich mají lidé a instituce naspořený, 400 miliard korun. To představuje historicky nejvyšší úroveň a je to o 15 miliard více než na konci roku 2015. Jen loni pak majetek Čechů ve fondech narostl o více než pětinu.

Za stále větším zájmem o fondy jsou především nízké úrokové sazby v bankách. Lidé, kteří dříve byli zvyklí zhodnocovat peníze na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, dnes hledají alternativy, které by jim přinesly alespoň nějaký výnos. Podle výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh Jany Brodani nahrává růstu fondů také zlepšující se finanční gramotnost Čechů. "Hodně lidí si uvědomuje, že se musí nějak postarat o dobu, kdy budou v penzi," řekla Brodani a upozornila na to, že v tomto ohledu byla prospěšná nezdařená penzijní reforma.

Takzvaný druhý pilíř důchodového systému sice vláda po pouhých dvou letech jeho existence zrušila, ale hodně lidí se poté podle Brodani zamyslelo nad tím, co by mohli dělat pro to, aby měli na penzi našetřené peníze.

Přechod z bankovních účtů s garantovanou návratností vkladu až do výše 100 tisíc eur do fondů, které procházejí výkyvy, představuje pro klienty velkou změnu, upozornil ředitel retailového bankovnictví ING Bank Libor Vaníček. "Po určitou fázi investičního období nemusí mít klient ve fondech k dispozici okamžitě veškerou investovanou částku. Některé domácnosti jsou proto nervózní, když mají přejít k fondům ," řekl Vaníček a dodal, že Češi upřednostňují fondy, které v sobě nesou známku garance jistoty nebo alespoň slibují nižší míru výkyvů.

Obecně jde o konzervativní fondy jen s malým, nebo dokonce žádným podílem akcií a silnou dluhopisovou složkou.

Jedni chtějí bezpečí, druzí výnos

Češi jsou tak podle Vaníčka při investování do fondů podobní lidem v okolních zemích, jako jsou Polsko, Rakousko nebo Slovensko. Naopak ve vyspělých západních ekonomikách typu Německa nebo Velké Británie lidé častěji volí přímé investování do akcií na burzách.

"Z našich měření vyplývá, že v Česku přímo investují jen dvě až tři procenta klientů," řekl Vaníček.

Při srovnávání investičního chování Čechů a například Němců je ale podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové třeba zohlednit také kupní sílu. "Sto tisíc eur v Česku a sto tisíc eur v Německu není ta samá částka. Pohledem kupní síly je to v Česku zhruba dvakrát více," uvedla Zamrazilová.

"Kdyby stát garantoval lidem, že při krachu banky dostanou zpět jen milion korun, hledala by řada střadatelů alternativu," je přesvědčena žena, která v minulosti zasedala v bankovní radě České národní banky.

Češi investují méně na přímo než Němci. Začínající si musejí ohlídat poradce

Vaníček z ING vidí mezi českými střadateli dva základní typy lidí.

Prvním jsou investoři, pro které je nejdůležitější mít úspory v bezpečí. Takovým podle Vaníčka nezáleží na tom, zda je úrok 0,5 nebo 0,1 procenta. Klíčové je pro ně vědomí, že o peníze nemohou přijít, a zůstávají proto raději věrní bankovním produktům.

Druhý typ investorů naopak představují ti, kteří chtějí na svých úsporách vydělávat. V současné době nízkých úroků se takoví lidé nemohou obejít bez investic do akciových titulů. Tuto skupinu investorů by podle Vaníčka motivovaly pobídky ze strany státu, aby obtížný krok v podobě přechodu do sféry investičních a podílových fondů udělali.

V této oblasti má však Česko podle Jany Brodani z Asociace pro kapitálový trh rezervy.

"Chybí tady individuální penzijní produkt, který by byl založený na investicích. Každý člověk by jednoduše sám investoval do určitých regulovaných produktů. V každém okolním státě něco takového mají. Jsme jediní, kdo nemá investičně založený penzijní produkt více podporovaný státem," upozornila Brodani.

Překážky pro rychlejší rozvoj kapitálového trhu ale vidí hlavní ekonomka bankovní asociace Eva Zamrazilová také na straně firem.

Důležitý podle ní je nejen zájem domácností o investování, ale také ochota podniků financovat svůj rozvoj vydáváním dluhopisů nebo akcií. "V Česku přetrvává klasický model financování podniků úvěrováním od bank. Konzervativní model chování je založen v lidech, kteří jsou jednou střadateli nebo investory, ale podruhé manažery nebo podnikateli," řekla Zamrazilová.

Vaníček z ING Bank v této souvislosti uvedl, že někteří investoři se ptají, do jakých konkrétních firem fondy investují. Pokud pak v seznamu najdou jména společností, jež znají, je pro ně fond atraktivnější, protože si umí lépe představit, co se za investicí skrývá. Většina klientů ale fondy vyhledává kromě snahy zajistit si vyšší výnos také proto, že mohou správu investic přenést na odborníky v podílovém fondu a nemusí brát celou odpovědnost na sebe.

"Jedním z hlavních lákadel na investičních a podílových fondech je to, že se člověk nemusí o vše starat sám, ale má profesionála, který se mu o investice postará," doplnila Jana Brodani.

Poradce by se měl ptát

Domácnosti se často nerozhodují o vstupu do konkrétního podílového fondu samy, ale dají na doporučení finančního poradce. Jak ale poznat člověka, který jedná v zájmu klienta a nehledí jen na vlastní provize?

V první řadě by se měl poradce před doporučením jakéhokoli produktu budoucího investora zeptat na základní informace, jako je například jeho finanční situace, vztah k riziku nebo investiční horizont, tedy doba, na kterou chce investovat. "Pokud z aktovky vytáhne přesně ten jeden produkt, aniž by mi ukázal, jaké jsou možnosti a pokusil se navázat na moje potřeby, pak je to známka nesolidnosti," uvedla Brodani.

Zejména konzervativnější podílové fondy jsou podle ní vhodné pro každého, u jiných typů produktů je ale dobré portfolio s někým prodiskutovat.

Libor Vaníček z ING Bank upozornil na to, že na českém trhu jsou k dispozici téměř dva tisíce podílových fondů, mezi nimi i takové, které investují do oblastí, jako jsou biotechnologie, nebo dokonce do určitých demografických vývojů. Někteří začínající investoři si proto chtějí práci s fondy ze začátku vyzkoušet.

Kromě digitálních nástrojů, jako jsou interaktivní kalkulačky, které umožňují "nanečisto" na základě historických dat spočítat možný výnos, je cestou také investování velmi malých částek.

"Do fondů se dá investovat od stokoruny, což je limit, který je dosažitelný pro každého. Takové klienty vedeme v rámci naší nabídky ING Podílových fondů k tomu, aby si vytvořili svoje vlastní portfolio a sledovali, jak se bude chovat v dobách dobrých i v dobách méně dobrých," řekl Vaníček. Takový přístup podle něj funguje, protože zákazníci, kteří postupně zjistí, co mohou od fondů očekávat, nakonec začnou spořit pravidelně, anebo se rozhodnou pro jednorázovou investici.