Švýcarský kunsthistorik a kurátor Hans Ulrich Obrist, jenž vytrvale objíždí světové veletrhy, hovoří na vernisážích, publikuje rozhovory s umělci a vede londýnské galerie Serpentine, je po sedmi letech opět nejvlivnější osobností ve výtvarném umění.

Na první příčku svého žebříčku, jejž vydá v listopadovém čísle, jej zařadil londýnský časopis ArtReview.

"Jedna instituce by nepobrala všechny jeho aktivity," napsal časopis o Obristovi. Aby ilustroval pracovní nasazení osmačtyřicetiletého kurátora, časopis zmínil neformální diskusní skupinu, která se potkává v půl sedmé ráno v kavárnách Starbucks v Londýně, New Yorku či Paříži − tam, kam Obrist právě přiletěl za prací.

Kurátor tvrdí, že za posledních 20 let absolvoval zhruba dva tisíce letů. Když o něm časopis New Yorker před dvěma lety napsal, že žije v Londýně, Obrist poznamenal, že z dvaapadesáti týdnů v roce jich byl padesát na cestách.

Kurátor na sebe upozornil roku 1991 výstavou, kterou ve Švýcarsku zorganizoval ve své kuchyni. Pět let vybíral umělecká díla na první ročník putovního evropského bienále Manifesta.

Záhy Obrist začal v časopise Artforum publikovat první z obsáhlých rozhovorů s umělci, jichž dosud nahrál přes 2400 hodin. Šéfem londýnských galerií Serpentine byl jmenován roku 2006.

Obrista mohou znát také Češi. Galerie Středočeského kraje v překladu vydala knihu rozhovorů Stručná historie kurátorství. Obrist v ní vyzpovídal kurátory, díky nimž tato profese na přelomu 60. a 70. let minulého století získala významnější postavení.

Především ale Hans Ulrich Obrist v letech 2001 až 2008 objížděl ateliéry tuzemských umělců v Praze a okolí. Vyzpovídal výtvarníky Milana Grygara, Jiřího Kovandu či Karla Malicha. Z rozhovorů vznikla anglickojazyčná publikace The Czech Files, na jejímž vydání se podílela tuzemská instituce Tranzit.cz.

Obrist také před šesti lety v pražském Goethe-institutu uspořádal veřejnou debatu s Noemi Smolik, českou kurátorkou usídlenou v Německu.

Druhý největší vliv ve světě umění má dnes podle časopisu ArtReview polský kurátor Adam Szymczyk. Ten bude příští rok v Aténách a v německém Kasselu uměleckým ředitelem přehlídky současného umění Documenta 14, jež se koná jednou za pět let.

Na třetí příčce jsou švýcarští manželé a galeristé Iwan a Manuela Wirthovi. Čtvrtý je galerista David Zwirner, jehož galerijní síť má pobočky v New Yorku a Londýně a brzy bude expandovat do Hongkongu.

O páté místo žebříčku se s Nicholasem Serotou, jenž třicet let řídil britské galerie Tate, dělí Frances Morrisová. Ta je od letošního ledna historicky první šéfkou londýnského muzea Tate Modern, zaměřeného na současné umění.

V první desítce nejvlivnějších osobností světa umění se podle časopisu ArtReview vyskytují tři umělci − v Berlíně působící filmařka a vizuální umělkyně Hito Steyerlová, jejíž díla mají významnou teoretickou stránku, dále německý fotograf Wolfgang Tillmans, jenž koncem loňského roku vystavoval v Domě umění v Českých Budějovicích, a také čínský výtvarník a disident Aj Wej-wej.

Jeho sochy zvané Zvěrokruh byly letos k vidění před pražským Veletržním palácem, příští rok má Aj pro vnitřek budovy připravit samostatnou výstavu.

Kompletní žebříček stovky nejvlivnějších osobností ve světě umění nazvaný Power 100 časopis ArtReview otiskne v listopadovém čísle.