Spotřebitelské ceny v Německu v září podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie meziročně stouply o 0,5 procenta. Tempo jejich růstu tak bylo nejprudší od loňského května. Uvedl to ve čtvrtek německý statistický úřad ve své konečné zprávě. Potvrdil tak své předběžné údaje ze závěru září.

Podle německé metodiky výpočtu se spotřebitelské ceny zvýšily dokonce o 0,7 procenta. K růstu přispěly například ceny alkoholických nápojů a tabáku, které stouply o 2,4 procenta.

Německo je největší ekonomikou v eurozóně. Podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat z konce minulého měsíce meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících euro v září zrychlilo na 0,4 procenta ze srpnových 0,2 procenta.

Cílem Evropské centrální banky (ECB) přitom je, aby se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen pohybovalo těsně pod dvěma procenty. ECB v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby inflaci podpořila. Zavedla například záporné depozitní sazby a spustila nákupy vládních dluhopisů.

Na Slovensku zpomalila deflace

Tempo deflace na Slovensku v září zpomalilo na půl procenta, zatímco v srpnu spotřebitelské ceny v zemi klesly o 0,8 procenta. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad. Vývoj je v souladu s odhady analytiků.

V meziměsíčním srovnání se ceny zboží a služeb v září zvýšily o 0,1 procenta, zatímco v srpnu stejným tempem klesly.

Spotřebitelské ceny na Slovensku v meziročním porovnání klesají nepřetržitě od konce roku 2014, deflaci zaznamenala země i dříve.

Deflace obvykle svádí spotřebitele k odkládání výdajů a firmy k odkládání investic kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti. To podkopává hospodářský růst a zaměstnanost. Na Slovensku ale nezaměstnanost dosahuje dlouhodobých minim a země patří v EU mezi státy s nejrychlejším růstem ekonomiky.

Slovenská centrální banka v poslední prognóze ze září prohloubila výhled deflace na tento rok. Návrat k inflaci očekává až v příštím roce.