Můžeme jít s davem, anebo hezky po jiráskovsku proti všem. Dnes už sice o Češích převládá opačný názor, tedy že se rádi vezou na mainstreamové vlně, ale snad ještě raději se vozí na koloběžkách. Ano, na těch "divných kolech", kterým schází šlapky a většinou i sedátka.
Tak ty určitě mezi dopravními prostředky mainstreamem nejsou. Vypadají spíš jako věční, avšak hrdí outsideři! Nechci tvrdit, že asi právě proto srostly s naší národní povahou, zřejmě již od narození Hurvínka. Ale je jasné, že tento způsob originality nám vyloženě sedí. V ulicích se to "kolobrndami" všeho druhu jen hemží, až jedna z nich dokoloběhla až na titulní stranu ega!
A vyšťouchla mladého satirického aktivistu Petra Vacka, jenž možná také jezdí na koloběžce, když šíří kult svých "dárkových laviček", i jednu milou slečnu, která se rozhodla "šlapat vlastní víno v biokvalitě". Oba jdou proti ustáleným normám "v mezích zákona", s trochou toho Jiráska i Švejka v krvi, s lehkostí a důvtipem.
