Znaveni Sluncem

Tyto dny jsou ve znamení vzpomínání na světovou osobnost, která byla zároveň naším prvním polistopadovým prezidentem.

Přestože transformace vygenerovala i jiné osobnosti, jednoznačně a neoddiskutovatelně nejvýznamnější a globálně nejsympatičtější z nich byl Václav Havel. Už jen to, že na něj po tolika letech od jeho odchodu vzpomíná celý svět, svědčí o tom, že se u nás skutečně objevilo cosi vzácného. My to bereme jako samozřejmost, ale je důležité uvědomit si, že je to výjimečná věc − existuje velké množství zemí, které tak respektovanou osobnost ve svých dějinách nikdy neměly. Skrze Václava Havla má naše země mnohem větší slovo, význam, autoritu a tím i suverenitu, než by odpovídalo naší velikosti, ekonomice nebo třeba geografické poloze.

Přitom není pochyb o tom, že Václav Havel dělal chyby, stejně jako není pochyb, že chyby dělal asi každý pod sluncem zrozený, včetně Buddhy nebo Gándhího. Naopak, Havel o svých chybách často a veřejně mluvil, což je vlastnost u politiků a i lidí obecně vcelku vzácná.

Kritizovat Havla za to, že i on dělal chyby, je vlamování se do otevřených dveří. Václav Havel je doposud naším největším vývozním artiklem. Buď se tedy mýlí celý západní svět, nebo se mýlí pár našich domácích politiků. Ať si to každý koneckonců spočítá sám.