Karin Hudečková, ředitelka útvaru Obchodního financování.
Foto: archiv ČSOB		 Jan Nývlt, ředitel útvaru Exportního a strukturovaného financování.
Foto: archiv ČSOB

Uvolňování mezinárodních sankcí proti Íránu, relativní stabilizace v některých afrických státech a pokračující izolace Ruska. To jsou výzvy, kterým dnes čelí tuzemští exportéři, ale které zároveň obnášejí i jisté obchodní příležitosti. Jaký je váš názor na potenciál těchto regionů do budoucna?

(KH): K výčtu nejčastěji skloňovaných teritorií bych přidala ještě Turecko, které počítáme k tradičním zemím, do nichž směřují vývozy z České republiky. Momentální hůře čitelná vnitropolitická situace v Turecku ovšem může exportérům komplikovat situaci při jednání o nových zakázkách.

Ale zpět k dotazu: Ze statistik Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že se vývozu daří, v pololetí meziročně rostl téměř o 5 procent. Pozitivní zprávou je i to, že ještě rychleji roste export do států s vyspělou tržní ekonomikou. Svědčí to o kvalitě a konkurenceschopnosti českého zboží. Naopak vývozy do zemí rozvojového světa i export do Ruska a ostatních států SNS po několik období v řadě klesá. Příčiny vidím skutečně v komplikovanější geopolitické situaci v mnohých rozvojových zemích a v propadu ruské poptávky v důsledku mezinárodních sankcí, snížení cen ropy a hodnoty rublu.

(JN): Já bych rád zmínil také Ázerbájdžán - v pozitivním smyslu. A to přestože se rovněž jedná o velkého exportéra ropy a nedávný pokles cen této komodity měl na tuto zemi negativní dopad. V Ázerbájdžánu si totiž již před několika lety uvědomili, že klíč k zajištění dlouhodobé stability země leží ve zvýšení její konkurenceschopnosti. Z českého pohledu jsou klíčové zejména masivní investice do tamní infrastruktury a dopravní obslužnosti, na kterých čeští exportéři silně participují a české banky je ochotně financují.

Kde se tedy českému exportu daří?

(KH): Krizové období před pár lety naučilo výrobce nespoléhat se pouze na zaběhnuté zákazníky; naopak se detailněji zaměřili na vyhledávání nových potenciálních teritorií pro odbyt svých výrobků. Aktuální geopolitická situace a značná nestabilita ve světě tedy vede k větší potřebě flexibility ze strany výrobců a vývozců. Vnímáme například intenzivnější snahu o zmapování Afriky. Tento kontinent nabízí velký potenciál, i když mnohdy za cenu značných rizik.

(JN): Afrika je lákavým teritoriem i z hlediska diverzifikace záběru českého exportu. V ČSOB jsme díky zázemí ve skupině KBC schopni klientům nabídnout velmi silnou pomocnou ruku právě v Africe. Odhlédnu-li od vývozu do EU, mezi českými exportéry dominuje vývoz do zemí bývalého Sovětského svazu. V Belgii zase hraje prim Afrika. A po čem je tam největší poptávka? Určitě velký zájem je o dodávky do infrastruktury: výstavba silnic a železnic, autobusy, energetika, zdravotnictví, vodní elektrárny, zemědělství, potravinářství. Afrika je dnes nejrychleji rostoucí světadíl, občas přirovnávaný k Asii 90. let.

V posledních měsících se mluví o příležitostech pro české firmy v Íránu.

(JN): Írán je pro nás země s extrémním potenciálem, a to díky několika příznivým aspektům. Jde jednak o znalost výrobků z bývalého Československa, které jsou považovány za kvalitní. Dále je tam vysoká vzdělanost a země je průmyslová, i když technologicky zhruba o 30 let zpátky.

Navíc Írán disponuje značnými zásobami peněz - a to díky zdrojům z ropy a zemního plynu - a tudíž má potenciál potřebné investice rychle dohnat. Je zde i pozitivní historická zkušenost z hlediska financování. Před zavedením mezinárodních sankcí na Írán nedocházelo k žádným komplikacím při platbách exportérům. Země nabízí obrovský potenciál i přesto, že zde přetrvává nestabilní politická situace.

(KH): Potenciál v Íránu si mapuje celá dlouhá řada zájemců. A to doslova globálně. Otázkou proto je, kolik procent z daného koláče si budou schopni čeští exportéři ukousnout. Záleží na tom, zda jsou a budou připraveni nabídnout zboží, o které je tam zájem.

Mají čeští vývozci ve zmíněných teritoriích nějaké ryze české komparativní výhody?

(JN): Především je třeba říci - čas, kdy čeští exportéři konkurovali hlavně cenou, je pryč. Dneska jde o kvalitu a česká kvalita je srovnatelná se světovou třídou.

Co může ČSOB nabídnout českým exportérům?

(JN): Československá obchodní banka má vedle krátkodobého trade finance velmi dobré zkušenosti v oblasti dlouhodobého financování exportu, které je navázáno na pojišťovny. Historicky jsme takové transakce dělali vždy s pojištěním společnosti EGAP, dneska začínáme některé projekty realizovat i s podporou komerčních pojišťoven, případně jiných zahraničních společností.

(KH): Role bank v zahraničním obchodě v principu spočívá v nabídce převzetí rizik s obchodem spojených, tj. přenesení nejistoty neznámé, méně spolehlivé nebo jiným způsobem rizikové proti-
strany na bonitní banku. Naším cílem je najít ideálně pro každý exportní případ řešení, které povede k eliminaci rizik vývozce.

(JN): Oblast dlouhodobého exportního financování nabízí velké příležitosti. Podle statistik OECD je Česko v první desítce zemí světa v podílu exportu na hrubém domácím produktu. S našimi klienty se snažíme možnosti spolupráce neustále probírat. Platí totiž, že když česká firma nabídne v rámci svého exportu také financování prostřednictvím české banky, zvyšuje tak konkurenceschopnost své nabídky.

Proč se ČSOB rozhodla spolupracovat při exportu s komerčními pojišťovnami místo s EGAP?

(JN): Není to tak, že bychom nahrazovali EGAP, jde spíše o jisté doplnění služeb. Historicky na českém trhu komerční pojišťovny sice existovaly, ale nebyly schopné pojišťovat teritoriální neboli politická rizika a delší časové horizonty než zhruba tři roky. Aktuálně jsme začali spolupracovat s pojišťovnou Lloyd´s, se sídlem ve Velké Británii. Ta umí v horizontu sedmi a někdy i více let pojistit i politická rizika. Stává se tak alternativou ke státnímu pojištění. A také je dobré mít více partnerů.

Co by před svými exportními aktivitami vývozci neměli opomenout?

(JN): Klíčová je z mého pohledu komunikace s bankou. Nastavit všechny podmínky kontraktu, vysvětlit si s bankou jednotlivé možnosti a přizpůsobit je potřebám a rizikům exportéra.

(KH): Zásadní je detailní příprava. Nemá cenu se bezhlavě vrhat do nového kontraktu bez podrobnějších znalostí. Každý exportér by se měl poradit o tom, jaké nástroje a služby může při exportu využít a které mu pomohou ošetřit maximum rizik. Neopomenout přípravnou fázi, ačkoli může být časově náročná.

Mají exportéři možnost v průběhu mezinárodního strojírenského veletrhu diskutovat se zástupci ČSOB své nové obchodní příležitosti?

(KH, JN): Samozřejmě. Naši klienti i potenciální klienti nás najdou na stánku Československé obchodní banky v pavilonu Z.