Nebýt starého auta, kterého se chtěla zbavit jeho rodina, ze Saleema Ashkara by se asi nikdy nestal klavírista a jen těžko by objel celý svět. V pondělí tento izraelsko-palestinský hudebník v pražském Anežském klášteře zahájí cyklus Beethovenových klavírních recitálů.

Letos čtyřicetiletý pianista, jenž se tvorbou slavného skladatele zabývá několik posledních let, se chce naučit dokonale interpretovat všech 32 Beethovenových klavírních sonát. V Praze během následujícího půlroku vystoupí čtyřikrát.

Pro Ashkara je to do Prahy daleko z rodného Nazaretu, tedy města na severu Izraele. "U nás žádná klasická hudba neexistovala," vysvětluje pianista v rozhovoru pro HN, jak k hudbě přišel. "Jednou se stalo, že kolegové mého otce z práce nemohli uplatnit piano a hledali pro něj kupce. A moje matka otce přesvědčila, aby to piano vzal a výměnou za něj mužům dal naše auto," popisuje Ashkar, který prý k nástroji již jako dítě přilnul, "stejně jako čerstvě narozená želva okamžitě přilne k moři".

Aby mohl hudbu studovat, pianista ve třinácti letech přesídlil do Velké Británie. "Hra na klavír pro mě vždy znamenala překračování hranic. Abych získal vzdělání, musel jsem opustit domov, cestovat, naučit se jiný jazyk," říká. Od té doby prý Ashkar nemá stání a vždy hledá, kam se ještě vrtnout, co nového zkusit.

Přesto je nápad odehrát několik koncertů zasvěcených jednomu skladateli, jako to klavírista udělá v Praze, neobvyklý. Ashkar k němu nedošel proto, že by neměl jiný repertoár − nedávno hrál Mendelssohna s Lucemburskou filharmonií. A například slavný dirigent Zubin Mehta si sedmnáctiletého Ashkara kdysi všiml proto, jak interpretoval Čajkovského Klavírní koncert. Na Mehtovo vyzvání jej pak Ashkar odehrál s Izraelskou filharmonií − to bylo jeho první profesionální vystoupení.

"Život mi ale změnilo, teprve když jsem se ponořil do Beethovenových sonát," mává dnes Ashkar rukou nad vším, co bylo dřív. Říká, že teprve díky Beethovenovi porozuměl věcem, jejichž smysl mu v hudbě dřív unikal. "Zpřesní se vám smysly, spatříte spojnice a identifikujete procesy, které v dějinách hudby probíhaly desítky let," líčí.

Z toho, jak dnes Beethovena hraje po celém světě, má Ashkar pocit, že mu diváci rozumějí. "Dnes všichni hledají rychlé a okamžité uspokojení. O to je obdivuhodnější, že se najdou posluchači, kteří se s jedním interpretem a skladatelem vydají na tak dlouhou cestu," říká Ashkar, který prý během druhého či třetího koncertu svého beethovenovského cyklu začíná rozeznávat jednotlivé tváře v publiku.

Pražané všech dvaatřicet Beethovenových sonát neuslyší − pianista svůj projekt inscenuje v různých městech a program dle potřeby zkracuje. "V Praze uvedu sedmnáct sonát," popisuje. "Budou mezi nimi raná i pozdní díla, ta dobře známá i relativně neznámá," říká o programu čtyř koncertů, které proběhnou od tohoto pondělí do dubna 2017.

Ashkar je Palestinec, což je ve světě klasické hudby neobvyklé. "Vždy se někdo pozastavoval nad tím, proč má Palestinec hrát Beethovena a Schumanna," popisuje klavírista.

Na své kořeny Saleem Ashkar nezapomíná. Podobně jako dirigent Mehta se snaží spojovat arabskou a židovskou kulturu a vystupovat tam, kde hudba nebývá k slyšení. V létě hrál v nové koncertní síni v Nazaretu a posléze vystoupil i ve zbídačené historické části města. "Nebylo jak se tam dostat s autem nebo náklaďákem. Tak jsme našli lehké pianino a naložili jsme ho na osla," popisuje Ashkar.

Se stejnou zarputilostí chce Ashkar dovést ke zdárnému konci i svůj beethovenovský projekt. "Vždy se najdou lidé, kteří vyhledávají hluboký, dlouhotrvající prožitek z hudby," je přesvědčený pianista. "Vše ostatní je teď pro mě jako spadané listí, které odvane vítr," dodává poeticky.