Je to únava z vlastního myšlení? Snadnost, s jakou lze sklidit nahodilé tvary? Únik před sebou samým? Omámení přirozeným růstem? Další objevování Ameriky? Prostá radost z představivosti? Nevím, komentuje výtvarník Petr Nikl své nové kresby na současné výstavě v centru Prahy.

Nazval ji Pijavice, protože vzešla z Niklova opojení náhodností, s jakou čínský rýžový papír pije skvrnu barvy, jež se zároveň nekontrolovatelně rozpíná. Třeba docela jinak, než by si autor představoval.

Jako by diváky zval do světa náhod, vnímá Petr Nikl Špálovu galerii – to skleněné akvárium uprostřed ruchu pražského centra – jako svého druhu laboratoř. Jako by to byl veřejný ateliér, kde Nikl předvádí, jak jeho věci vznikají.

Vlastně je to výstava na pomezí performance. Po večerech se ve Špálově galerii navíc odehrávají výtvarníkova autorská vystoupení s hudebními hosty.

"Špálovka" prý Nikla odjakživa přitahovala a teď by rád zjistil, jestli dovnitř dokáže vlákat uspěchané kolemjdoucí, kteří původně vůbec neměli v plánu vstoupit.

V tom ale Nikl nejspíš může být bez obav – svými projekty už dokázal naplnit jinačí prostory, například obrovskou Galerii Rudolfinum při kolektivní interaktivní výstavě Hnízda her.

Některé nynější Niklovy kresby v Galerii Václava Špály tvoří mechanická hračka, brouk. Autor si zuje boty, v ponožkách se postaví na papír položený na podlaze, nasype pigmentový prášek a pustí hračku. Ta "kreslí", dokud jí nedojdou baterky. Nikl si při tom prý připadá spíš jako spoluhráč než tvůrce.

Jiné kresby vznikly tuší na rýžovém papíře. Tuto hravou techniku si výtvarník poprvé vyzkoušel před šesti lety. Loni si z Číny přivezl roli rýžového papíru a pustil se do tvorby náhodných kreseb. Tento materiál má prý vlastnosti jako klasický piják. "Jeho schopnost vsáknout barvu a šířit skvrnu mě fascinuje. Cítím se spíš jako svědek než jako autor. Byl jsem při tom, když ty tvary vznikaly," říká Petr Nikl.

Jeho "nově objevená Amerika" bude ve Špálově galerii k vidění do 16. října.