Téměř tři roky se drží kurz koruny jako přikovaný mezi 27 a 28 korunami za euro. Z jedné strany jej hlídá centrální banka, z druhé strany kombinace sílící ekonomiky a minimální inflace. Kurzový závazek, který byl mimořádným opatřením na omezenou dobu, trvá skoro tři roky. Jeho konec, původně zamýšlený na rok 2015, se několikrát posunul. Ani nyní plánovaný termín, polovina příštího roku, nemusí být konečný. Jednou však skončí, pokud do té doby nepřijmeme euro, a cesta ven z kurzového závazku bude asi důležitější než jeho zavedení.

Při úvahách o trvání a možném konci kurzového závazku je nutné vrátit se na začátek k jeho příčině. Tou byla hrozba deflace. Ta je zažehnána, inflace je však stále značně vzdálena od inflačního cíle ČNB. Prognózy inflace, z dílny ČNB i ostatních, v posledních třech letech vždy mířily vzhůru, ale nenaplnily se. Ostatně nízká inflace není českou zvláštností. Inflaci nad jedním procentem mají v Evropské unii dnes pouze dvě země, Belgie a Švédsko. ČNB opakovaně naznačila, že by ráda, kdyby v okamžiku uvolnění kurzu byla inflace raději nad cílem 2 procenta. Je pochopitelné, že chce mít určitý prostor, aby se v případě zhoupnutí inflace směrem dolů nemusela opět uchylovat k mimořádné akci. Tato podmínka ale nemusí být splněna ani v příštím roce.