Nečekaný host přišel na páteční vernisáž v malé výtvarné galerii Tranzitdisplay, která se nachází za pražským Tančícím domem. V suterénu galerie i venku před vchodem v Dittrichově ulici se s macbookem v ruce pohyboval vysoký statný muž s bradkou a v nátělníku.
Jeho tvář je v ruskojazyčné komunitě dobře známá: Oleg Vorotnikov proslul jako lídr umělecké skupiny Vojna, která svými akcemi v Rusku zesměšňovala Vladimira Putina a zpochybňovala tamní politický systém. Za odpor při zatýkání se Vorotnikov před pěti lety dostal až na seznam osob mezinárodně hledaných Interpolem.
Po několika letech strávených v ilegalitě teď osmatřicetiletý muž s manželkou a dětmi požádal o azyl ve Švýcarsku a mezitím dorazil do Česka. V neděli ho tuzemská policie zatkla v pražském Karlíně při náhodné kontrole dokladů.
Vorotnikov zůstal ve vazbě, jeho žena Natalia Sokolová s dětmi je na svobodě. V úterý ráno se Sokolová má dostavit na policii k zahájení vyhošťovacího řízení s Vorotnikovem. Ten nemá české vízum, pouze požádal o azyl ve Švýcarsku. "Buď nás podle Dublinské úmluvy vrátí do Švýcarska, nebo dle zatykače Interpolu deportují do Ruska," uvedla Sokolová.
Ve Švýcarsku dvojice požádala o politický azyl a chvíli žila ve squatu v Basileji. Po nějaké době se ale nepohodli se sousedy a město opustili.
Sokolová teď v Praze nejspíš bude hledat veřejnou podporu pro to, aby úřady jejího muže nevydaly do Ruska. A právě v Praze by tento apel mohl fungovat − plakáty Vorotnikovovy umělecké skupiny Vojna v roce 2011 visely v Letenských sadech, kam je umístila nástěnná galerie Artwall. A portrét lídra kolektivu byl spuštěn dokonce z Karlova mostu.
Obojí se odehrálo v rámci akce zvané Vojna Wanted, která měla upozornit na politické pronásledování členů skupiny v Rusku. Vernisáž nepřímo podpořil i tehdejší pražský primátor Bohuslav Svoboda za ODS, když pořádající galerii poskytl záštitu.
České úřady přesto nestojí před lehkým rozhodnutím. Podle databáze Interpolu, kam jej nechalo zařadit ruské ministerstvo vnitra, je Vorotnikov vinný z urážky a napadení úřední osoby.
To souvisí s aktivitami jeho skupiny Vojna, která se často pohybovala na hraně politického aktivismu a výtržnictví. Roku 2010 členové v noci na zvedací most v Petrohradu nasprejovali 65 metrů vysoký penis. Když se most zvedl, falus se vztyčil přímo proti oknům budovy místní kontrarozvědky FSB.
Později členové Vojny přitvrdili. Pod záminkou hledání zatoulaného golfového míčku například na střechu převrátili sedm prázdných policejních aut v Petrohradě. A jindy podpálili prázdnou dodávku, ve které předtím ruská policie převážela zatčené demonstranty.
Ani v jednom případě členové Vojny nikomu neublížili na zdraví. Pouze se řídili problematickým heslem "čím tvrději na nás reaguje ruská moc, tím musíme být sami tvrdší".
Právě kvůli podobně radikálním akcím ale Vojna na Západě ztratila část sympatií těch, kdo její performance zpočátku považovali za neškodný a svobodomyslný protest proti ruské politice.
Přesto by bylo sporné, kdyby české úřady Vorotnikova vydaly do Ruska. Tam by jej podle zákona o extremismu, jejž tamní soudy vztahují i na nepohodlné protistátní umění, čekalo několik let vězení a patrně stejný proces, jaký stihl členky skupiny Pussy Riot − bývalé Vorotnikovovy spolupracovnice. Ty byly roku 2012 za politickou performanci v pravoslavném kostele odsouzeny ke dvěma letům vězení, nyní jsou již na svobodě.
Ostatně začínali společně − roku 2008 se budoucí členky Pussy Riot zúčastnily první akce Vorotnikovovy Vojny. Konala se v předvečer prezidentských voleb, kde byl dle očekávání zvolen Dmitrij Medveděv, v biologickém muzeu v Moskvě a šlo bez nadsázky o skupinový sex. Vorotnikov jej v narážce na Medveděva nazval "Šukej za nástupnické medvídě" a během kopulace účastníky vyzýval, aby chránili medvědí populaci.
Brzy ruské úřady začaly členy Vojny pronásledovat. "Sledují nás na každém kroku. Nepoužíváme telefony ani Skype, v jednom bytě nepřespáváme víc než dvě nebo tři noci a z domu vycházíme až po setmění. Používáme kola, což poskytuje možnost rychlého úniku," popisoval Vorotnikov před pěti lety v rozhovoru pro HN, jak se mu v Rusku dařilo vyhnout zatykači.
Tou dobou už za sebou členové Vojny měli několik pokut a zatčení, jednou za ně kauci v přepočtu 400 tisíc korun splatil anglický graffiti umělec Banksy. Ruské úřady se také Vorotnikovově partnerce Natalii Sokolové opakovaně snažily odebrat jejich syna Kaspera.
