Německo - na cestě k blázinci Evropy?

Podle novinových titulků se zdá, že v Německu v neděli došlo k revoluci, která otřese politickým systémem. Kancléřka Angela Merkelová podle nich utrpěla v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku "debakl", a to přesto, že její CDU tu proti předchozím volbám ztratila jen tři procentní body, z čehož vyplývá, že pozice unie nebyla nijak silná ani předtím. Úspěch Alternativy pro Německo, která CDU přeskočila svojí protiislámskou a protimigrační "politikou", začal zkrátka fascinovat i solidní média, jež se svezla také na vlně prvoplánového příběhu o tom, že Merkelová prohrála doma, tam, odkud sama pochází a kde obvykle ve velkých parlamentních volbách bere mandát.

Titulky a strhující vyprávění médií jsou jedna věc, realita druhá. AfD vzdor tomu, že pronikla do devíti ze šestnácti zemských parlamentů, nemá na to, aby se v parlamentních volbách prosadila proti současné koalici. Nedělní výsledek je maximem, kterého bylo navíc dosaženo takříkajíc na domácí půdě, tam, kde se hnutí jako motivátor a sběrač protestní energie zrodilo. V západních zemích Spolkové republiky AfD už tak populární není: málokdo tu totiž věří, že AfD může vylepšit ekonomickou realitu, která je základem všeho. Tedy i slušné naděje na to, že si Němci mohou poradit s migrační vlnou, kterou ne úplně dobrovolně přijali. Jestli něco Němci chtějí, pak je to ekonomická jistota, kterou jim CDU i dosavadní koalice s SPD zatím slušně zajišťovaly dlouhé roky. Clintonovo "je to v ekonomice, hlupáku" platí v Německu stejně silně jako v USA na začátku 90. let minulého století.