Prezident Miloš Zeman vyrazí na přelomu září a října opět na řecký ostrov Rhodos. Chce se tam zúčastnit konference Dialog civilizací pořádané blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina.
S blížícím se termínem akce roste i jeho chuť tlačit na to, aby se zrušily sankce EU uvalené na Rusko po anexi Krymu. To, že jsou zbytečné, znovu zopakoval jak v úterý při vystoupení před českými velvyslanci, tak ve čtvrtek během zahájení výstavy Země živitelka.
Jenže u českého premiéra Bohuslava Sobotky a německé kancléřky Angely Merkelové, která Prahu ve čtvrtek navštívila, narazil.
"Opakovaně jsme se shodli, že když bude dosaženo významného pokroku při plnění minských dohod, může to vést ke zmírnění sankcí," zdůraznil Sobotka s tím, že minské dohody předpokládají klid zbraní a oboustranné příměří.
"Bezpečnostní situace se bohužel nezlepšuje, ale zhoršuje. V této souvislosti je složité přijmout jakékoli rozhodnutí," doplnila českého předsedu vlády Merkelová, která se spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem podílela v běloruské metropoli na jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou.
O zastavení sankcí se začal hlasitě zasazovat také šéf Senátu Milan Štěch.
Na slavnostní večeři s německou kancléřkou, kam je pozval Úřad vlády, si připravil dopis, v němž Merkelovou, vůdčí političku EU, žádá, aby se podpořila konec ruské ekonomické blokády. "Sankce nemají na ruské hospodářství vliv, poškozují ale české zemědělce," nechal se slyšet.
EU uvalila sankce na Rusko v roce 2014, protože situace na východě Ukrajiny se nelepšila. Obsahují zákaz přístupu ruských firem na evropské finanční trhy nebo omezení vývozu vyspělých energetických či vojenských systémů. Moskva v reakci na ně zakázala dovoz potravin ze Západu, sankce na ni uvalily totiž i USA.
Letos v červenci pak Brusel rozhodl o tom, že se sankce prodlouží minimálně do ledna 2017, protože mír mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty podporovanými Moskvou je v nedohlednu.
"Považujeme za absurdní spojovat diskriminační opatření proti Rusku, které není stranou v domácím ukrajinském konfliktu, s respektováním minských dohod," prohlásil v létě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Názory na to, jak pokračovat v ekonomické blokádě, se v rámci EU liší. Kromě Zemana k jejich zrušení nedávno vyzval například rakouský prezident, většina zemí ale zatím podporuje jejich pokračování.
Na ruskou ekonomiku měly sankce negativní vliv, což byl i jejich důvod − po jejich nástupu v roce 2014 došlo jak k odlivu zahraničního kapitálu ze země, tak k propadu hodnoty rublu a poklesu výkonnosti tamního hospodářství. Zároveň to ale ovlivnilo i některé evropské firmy, které do země vyvážely, například Škodu Auto.
Miloš Zeman se nikdy netajil svými proruskými názory, v tom, že by Evropa měla být méně nepřátelská a ostražitá vůči Moskvě se mimo jiné shodne svým předchůdcem na Pražském hradě Václavem Klausem.
Nejvlivnější Zemanův poradce, podnikatel Martin Nejedlý, v Česku zastupoval dceřinou firmu ruského ropného gigantu Lukoil, silné vazby na tamní polostátní firmy měl i bývalý prezidentův stratég, známý lobbista Miroslav Šlouf.
Když Zeman před dvěma lety vystoupil na rhodském fóru, jež pořádá bývalý šéf ruských státních železnic Vladimír Jakunin, byl z toho mezinárodní skandál.
Jakunin Zemana označil za svého přítele.
