Rusko, které v posledních letech posiluje svoji pozici na světovém trhu s obilím, se v nynější sklizňové sezoně s velkou pravděpodobností stane největším vývozcem pšenice. První místo dosud patřilo Evropské unii, jejíž produkci letos těžce poškodilo deštivé počasí, hlavně ve Francii a v některých oblastech Německa.

Pšenice, nejcennější zdroj bílkovin rostlinného původu, je pro světový potravinářský průmysl podle objemu zpracování druhou nejdůležitější komoditou hned po rýži.

Rusko zaznamenalo díky příznivému počasí rekordní výnosy pšenice nejenom v Černomoří, ale také v západních oblastech, Povolží i na Sibiři, uvádí v posledním globálním přehledu americké ministerstvo zemědělství (USDA). To předpovídá sklizeň různých plodin po celém světě také pomocí družicových snímků.

Pokud jeho předpověď vyjde, Rusko obsadí 18 procent světového trhu s pšenicí. Bude na něm ještě více konkurovat Evropské unii (16 procent) i Spojeným státům americkým (15 procent). Nizozemská Rabobank za nejslibnější odbytiště, kde se budou střetávat hlavní producenti, označuje severní Afriku, Blízký východ a také jiho­východní Asii.

Ruští pěstitelé chtějí vyšší cenu

Američtí experti předpokládají, že Rusko letos sklidí rekordních 71 milionů tun pšenice, skoro o pětinu více než loni. Její celková výměra se oproti loňsku rozšířila nepatrně na 26,6 milionu hektarů. Průměrný hektarový výnos dosáhne 2,71 tuny, což je o pětinu více, než činí pětiletý průměr, uvádí USDA.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Ruští farmáři ale zatím pšenici exportérům prodávají neochotně, informuje list Vedomosti. V úrodném Krasnodarském kraji dostávají jenom 9300 rublů za tunu (kolem 140 dolarů). "To je důvod, proč s prodejem zatím nespěcháme. Čekáme, až cena stoupne na 11 až 12 tisíc rublů za tunu," sdělil zmíněnému listu Jurij Charaman, předseda zemědělského družstva "Znamja Lenina" (Leninův prapor).

Počasí letos přálo nejenom východoevropským pěstitelům obilí, ale také jejich konkurentům v USA, Kanadě, Kazachstánu či Austrálii. Tedy zemím zásadně ovlivňujícím světový trh s obilím.

Francouzi mluví o katastrofě

Evropská unie jako celek dopadla špatně. V letošním roce podle amerických expertů sklidí 147,5 mi­lionu tun pšenice, meziročně o devět procent méně.

"Sklizeň v Evropské unii bude letos mnohem nižší, než se čekalo, hlavně vlivem nepříznivých podmínek ve Francii a Německu," upozorňuje Carsten Fritsch, sledující komoditní trhy v peněžním ústavu Commerzbank.

Francouzská firma Offre & Demande Agricole situaci ve Francii, jež je pátým největším producentem pšenice na světě, charakterizuje jako "katastrofu, nevídanou za posledních čtyřicet let".

"Francouzská sklizeň meziročně klesne asi o čtvrtinu na 30 milionů tun, největší pesimisté uvádějí 28 milionů tun," míní François Berson z firmy Soufflet Agriculture.

SVĚTOVÝ TRH S PŠENICÍ

Sklizňové ztráty jsou kvůli silným dešťům v severní a střední Francii větší, než se odhadovalo začátkem léta. Méně pšenice se sklízí také v zemích Beneluxu, propady postihly rovněž německé a polské farmáře. Rozsah sklizňových ztrát v četných oblastech jihozápadního Německa je podle obchodní firmy Bay Wa srovnatelný s těmi ve Francii.

Vydatné deště snížily produkci i v Británii, a to o 12 procent na předpokládaných 14,5 milionu tun.

Problém pro Evropskou unii představuje také kvalita letošního zrna. Zhoršily ji deště, které navíc snížily účinnost přípravků na ochranu rostlin. To se týká i tuzemska, kde část potravinářské pšenice neskončí v mouce, ale v krmivech.

SVĚTOVÝ TRH S PŠENICÍ