V roce 2008 oslovil firemní klienty amerického IT analytika Marca Lindseyho tamní internetový regulátor ARIN. Chtěl, aby mu firmy bezplatně převedly své staré IP adresy, jež slouží k propojování počítačů po internetu a které už společnosti nepotřebovaly, protože je nahradily novějším standardem.

"Tehdy jsem jim poradil, aby si staré adresy ponechaly. V roce 2015 jsme je pak prodali za 74 milionů dolarů (1,7 miliardy korun)," říká Lindsey, který si na podobných obchodech postavil byznys stejně jako desítky dalších firem.

Ty využily vývoje posledních pěti let, kdy se z původního internetového protokolu verze 4 (IPv4) stalo nedostatkové zboží.

10 miliard

dolarů (240 miliard korun) činí odhadovaná velikost světového trhu s internetovými IPv4 adresami. Jejich počet je omezen, takže cena neustále roste. Do deseti let se přitom očekává, že dnes dominantní adresy vystřídá novější technologický standard IPv6. Kvetoucí trh starých IPv4 adres tak nejspíš zmizí.

"Ípévéčtyřek" je omezené množství 4,3 miliardy kusů, které rozděluje pětice regionálních světových regulátorů. Těm od roku 2011 postupně začaly zásoby docházet, až v roce 2015 došly i v USA.

Od roku 2006 už přitom funguje nový druh IP adres (IPv6), jejichž počet je v podstatě nevyčerpatelný a jejichž funkce se od těch původních pro koncové uživatele prakticky neliší.

IPv6 však po internetových poskytovatelích vyžaduje milionové investice do nového síťového vybavení. Proto lze novinku najít jen v desetině všech světových počítačů či mobilů, zatímco většina stále běží na starém protokolu.

Kvůli tomu se internetoví regulátoři rozhodli povolit přeprodej starých adres, a to i mezi různými částmi světa. Tím vznikl globální trh o velikosti asi 10 miliard dolarů (240 miliard korun), na němž ceny IPv4 adres vzrostly jenom za poslední rok o celou pětinu a pohybovaly se v rozmezí od šesti do 15 dolarů za kus.

Překvapivým premiantem tohoto trhu se staly firmy z Rumunska, které paradoxně vydělaly na zastaralosti původní internetové sítě z devadesátých let.

"Rumuni ji museli modernizovat, což znamenalo i výměnu původních IP adres za nové. Když se pak staré IPv4 ve světě vyčerpaly, napadlo tamní firmy, že se z toho dá udělat skvělý byznys. A začaly nepotřebné adresy prodávat zvláště na Blízký východ, který v rozvoji internetu stále zaostává," píše web ComputerWorld, podle něhož Rumunsko stojí za polovinou všech převodů adres z Evropy do zbytku světa.

Pozadu nezůstali ani Američané, kteří začali prodávat vysloužilé IP adresy do Íránu. Ten si jich loni z USA objednal celý milion. "Takový prodej je politicky riskantní," míní americký bezpečnostní expert James Lewis. IP adresa ukazuje na region, pro který byla původně určena, takže například íránští hackeři by se mohli při svých útocích vydávat za Američany.

"Prodej starých IP adres je ale hlavně velký byznys. Až převládnou nové IPv6 adresy, bude s ním podle všeho konec," myslí si šéf českého internetového operátora VSHosting Damir Špoljarič.