Filmové komedii Týpci a zbraně dominuje pošahaný smích, a to není mnoho

V Americe je spousta skvělých možností, jak vydělat peníze. Třeba prodávat zbraně na internetu. Efraim Diveroli, hrdina nového filmu Týpci a zbraně, který včera vstoupil do českých kin, zjistil, že když zbraně prodáváte americké armádě, dá se na tom trhnout opravdu hodně. A vše je naprosto legální.

Týpci a zbraně ovšem není další ztřeštěná komedie, jak by napovídal název a jméno režiséra Todda Phillipse, který dosud točil především o tom, jaké to je, probudit se s kocovinou pár hodin před svatbou na druhém konci Ameriky bez dokladů i vzpomínek. Na rozdíl od "kocovinové" trilogie započaté filmem Pařba ve Vegas si tentokrát ukousl větší sousto. Rozhodl se natáčet jako Martin Scorsese.

Dokonce i dětinský český název filmu, dost vzdálený od originálního titulu War Dogs, vychází z reality. Přesně tak se jmenoval článek uveřejněný v roce 2011 v časopisu Rolling Stone. Pojednával o dvou mladících z amerického Miami, kteří za Bushovy éry zjistili, že v důsledku dřívějšího neprůhledného zbrojení na válku v Iráku nyní může armádě dodávat zbraně každý.

A tak tito dva miamští "týpci" rozjeli byznys snů. Režisér Phillips dostal příležitost natočit si svou verzi Vlka z Wall Street, tedy amorální, a přitom moralistní kriminální komedii jako od režiséra Scorseseho, pevně ukotvenou ve skutečnosti. Má to pouze jeden podstatný háček. Phillips není Scorsese.

Komedii Týpci a zbraně dominuje pošahaný smích, a to není mnoho

Další 4
fotografie

Film Týpci a zbraně také začíná jako pravá letní komedie. David hledá své místo ve světě a doposud ho nachází v masážích pro bohatou klientelu.

Když na jednom pohřbu narazí na svého kamaráda z dětství Efraima, zjistí, že ten se má jako král. Což se projevuje třeba tak, že když ho chtějí černošští pouliční dealeři obrat o peníze za marihuanu a ukazují výmluvně na pistole za pasem, Efraim vytáhne z kufru auta obouruční automatickou zbraň a nabídne jim svou verzi "pouliční moudrosti".

Ale ještě předtím, než se tohle vše stane a než se oba mladíci dají dohromady coby obchodní partneři, prolog zavede diváky do Albánie.

Je o tři roky později, filmovému plátnu dominuje šeď, David má v ústech hlaveň zbraně a vypravěč vše trefně komentuje. Přesně to je důvod, proč se ze jména režiséra Scorseseho stalo přinejmenším v hantýrce amerických novinářů už dávno sloveso. Takhle dnes "scorsesuje" každý druhý tvůrce kriminálních filmů.

Od Mafiánů po Vlka z Wall Street proslulý americký režisér Scorsese pozastavuje obraz, vypráví do toho drsné historky a ukazuje ty nejexcesivnější způsoby, kterak vydělat peníze, když morálka není důležitým obchodním krédem. A režisér Phillips se tak moc snaží být jako on.

Dokonce si do role Efraima "vypůjčil" komika Jonaha Hilla, který ve Scorseseho finančnické jízdě na vlnách dolarů a omamných pilulek zvané Vlk z Wall Street zdatně sekundoval Leonardu DiCapriovi. Ale režisér Týpků a zbraní, navzdory několika povedeným vtípkům a scénám, na rozdíl od režijního perfekcionisty Scorseseho moc neví, co chce.

Phillipsův film není ani kritikou Bushovy politiky, ani srpnovou komedií, ani akční kriminálkou. Když se David rozhoduje, zda má obelhávat přítelkyni a tvrdit jí, že armádě prodává hebké povlečení, je to jako z typické romantické komedie. Když s Efraimem pašují zbraně do Iráku a prchají před místními ozbrojenci, je to tuctová bláznivá letní komedie. A když v Albánii přebalují sto milionů nábojů do kalašnikovů z dřevěných beden do igelitových pytlů, aby před armádou utajili jejich čínský původ, připomíná film Týpci a zbraně všemožné kriminální snímky od Scorseseho klasik až po Podfu(c)k od režiséra Guye Ritchieho.

Scorseseho Vlk z Wall Street byl vzrušující, takřka tříhodinovou akční groteskou a zároveň eticky zneklidňující výpovědí o temných zákoutích kapitalismu. Z filmu Týpci a zbraně utkví v paměti jen Efraimův pošahaný, vysoký smích, který doprovází každou druhou scénu, a pocit, že za prezidenta Bushe mladšího nebylo všechno fajn. Jaké to překvapení!