Čínští křesťané testují naši svobodu

Liberální demokracie se odlišují od autoritářských režimů hlavně tím, že kladou důraz na individuum. Centrálním bodem je v nich svobodný jednotlivec a jeho nezcizitelná práva. S výjimkou zákonem přesně definovaných momentů v nich nedochází k podřízení jedince "vyšším zájmům". Maximou je, že se člověk nikdy nesmí proměnit v položku, se kterou lze libovolně šibovat, natožpak být degradován na třísku odletující v rámci kácení lesa. Je důkladně a bolestně historicky ověřeno, že pokud se s tím jednou začne, nelze zaručit, že svobodná společnost postupně nezdegeneruje ve východní despocii, kde formálně nezávislé instituce jsou v lepším případě pouhým ornamentem a v horším rovnou mocenským nástrojem či příručním alibi vládců.

Před neočekávanou zkouškou pevnosti liberální demokracie nyní stojí Česko. O azyl žádá šedesát čínských křesťanů, stěžujících si na perzekuci. Je to zapeklitá situace: pokud jim Česko azyl udělí, budou to čínští komunisté vnímat jako nepřátelský akt. Lze si snadno představit, že ta část našich politiků, která při návštěvě čínského prezidenta zorganizovala orgie vstřícnosti hraničící s podlézavostí, bude v pokušení "zařídit", aby k problémům nedošlo. Mají do vztahu s Čínou nainvestováno příliš mnoho, proč by měli riskovat rozbourání pracně budovaných krtin.