Když se v pátek večer do světa rozletěly zprávy, že v Istanbulu začal vojenský protivládní puč, vypadalo to, že skončil sen tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o zavedení silného prezidentského systému a islamizaci Turecka. O pár hodin později pokus o převrat, který za sebou nechal nejméně 290 mrtvých, ztroskotal. A naopak Erdoganovi umožnil provést to, o co se snažil léta. Tedy ovládnout instituce, které na něm byly dosud částečně nezávislé: armádu, prokuraturu a soudy.

Pokus o puč také ukázal, že Erdogan má větší podporu veřejnosti, než si Západ i on sám mysleli. Prezident tak zřejmě bude tvrdší při vyjednávání s Evropou o řešení problému uprchlíků. Může se zkomplikovat i mezinárodní boj proti teroristům z Islámského státu. Právě turecká armáda, druhá největší v Severoatlantické alianci, je důležitou součástí této mezinárodní koalice − po puči ale oslabí vinou čistek. Pochybnosti o schopnosti Turků bojovat proti džihádistům z Islámského státu vyjádřil už v neděli francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se