Senátem schválené zákonné opatření stanovuje povinnost platby daně z nabytí nemovitosti kupujícím. Dosud měly obě strany transakce možnost domluvit se na tom, kdo daň zaplatí. Součástí diskusí nebyla pouze určení plátce, ale i sama sazba daně z nabytí nemovitosti, která činí 4%, což je dle mnoha politiků i dalších významných osobností cifra příliš vysoká.

Dodnes úprava vedla především k platbě daně prodávajícím, kdy se kupující stával ručitelem. Díky novele, která institut ručení ruší, by měl být ulehčen výběr daní jednoznačným stanovením plátce. Odečítání úroků z hypotéky nebo ze stavebního spoření od základu daně z příjmu platí nově i pro případy, kdy byla z úvěru zaplacena nemovitost současně s daní z nabytí nemovitosti.

Změny se dočkaly i kraje, obce a jejich svazky. Od placení daně z nabytí budou osvobozeny, v tomto případě nebudou muset podávat daňové přiznání.

Snaha o snížení daně

Během jednání Senátu bylo odhlasováno původní znění vládního návrhu, senátním výborem pro územní rozvoj navrhovaný pozměňovací návrh týkající se výše daně se ke slovu nedostal. Jednalo se o snížení daně ze 4% na 3%. V řadách senátorů však padaly návrhy na větší snížení daně, a to až na 1% (Veronika Vreciová, ODS), či na úplné zrušení (Ivo Valenta, Strana soukromníků). „Možná by to bylo lepší, než ty peníze dávat do bezedné státní kasy. Jsem přesvědčen o nesmyslnosti této daně,“ argumentoval Valenta.

O výši zdanění se však během přijímání zákonného opatření nehlasovalo, proti návrhu bylo jen 9 senátorů, 12 senátorů nehlasovalo, tudíž hlas 36 senátorů, kteří se vyjádřili pro předložené znění, zbytek senátorů přehlasoval.

Ústavní soud
V roce 2009 ÚS ve svém nálezu rozhodl, že 4% výše daně z nabytí nemovitosti není protiústavní. Takový jev by nastal v případě, pokud by byly některé skupiny občanů daní zatěžovány až příliš. Ke schválenému opatření se však vyjádřila například i bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. "Je to hodně vysoké zdanění a za nic," konstatovala.

Účinnost
Vzhledem k tomu, že loni bylo vybráno na dani z nabytí kolem 11 miliard korun, je částka pro státní kasu poměrně relevantní. Předpokládá se, že prezident podpisem návrh stvrdí a tři měsíce po jeho publikaci nabyde účinnosti. Mělo by tomu tak být v listopadu.

Související