Britská centrální banka ve čtvrtek ponechala svou základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,5 procenta. Trhy přitom všeobecně očekávaly, že banka sazbu poprvé po sedmi letech sníží, aby pomohla zmírnit dopady, které má na tamní ekonomiku výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie.

Bank of England drží svou hlavní sazbu na 0,5 procenta od března 2009, kdy Británie odvracela negativní dopady světové finanční krize. Guvernér Mark Carney ale před dvěma týdny řekl, že centrální banka někdy během léta zřejmě přikročí k dalším opatřením na podporu domácí ekonomiky, jejíž vyhlídky se po červnovém referendu o EU zhoršily.

Carney dal však také najevo, že kvůli možnému dopadu na banky sídlící v Británii prudké snížení výpůjčních nákladů nepodporuje. Uvedl dále, že nechce jít ve šlépějích centrálních bank v eurozóně a Japonsku, které zavedly záporné úrokové sazby.

Britská centrální banka ve čtvrtek oznámila, že podpůrná opatření, která by mohla mít podobu celého souboru opatření, možná představí na svém příštím zasedání za tři týdny, až zhodnotí ekonomické dopady brexitu.

Většina ekonomů v průzkumu agentury Reuters předpokládala, že banka sníží hlavní sazbu o polovinu na 0,25 procenta a na příštím jednání zhruba za tři týdny zřejmě obnoví rozsáhlý program nákupů dluhopisů.

Centrální banka má zatím jen málo takzvaných tvrdých dat, která by dokazovala, jak silně výsledek referenda druhou největší ekonomiku EU zasáhl. Nový britský ministr financí Philip Hammond ve čtvrtek odmítl nutnost zavést nouzový rozpočet. Prohlásil, že je rozhodnut učinit vše pro to, aby ekonomiku stabilizoval, podrobnosti ale neuvedl.

Před referendem se všeobecně očekávalo, že centrální banka přikročí v závěru letošního nebo počátkem roku příštího ke zvýšení sazeb, a bude tak následovat obdobný krok americké centrální banky (Fed).

Britská libra, která před oznámením banky všeobecně zpevňovala, se po rozhodnutí měnového výboru vydala prudce vzhůru a zpevnila k dolaru o více než dvě procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce června. Růst později zmírnila, zpevnění kurzu však stále činilo asi 1,3 procenta. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 po zprávě dosavadní zisky odevzdal a naposledy se pohyboval bez větších změn.

Po referendu z 23. června britská měna ztratila vůči dolaru více než 13 procent, prolomila hranici 1,3 USD a propadla se na nejnižší hodnoty za více než 30 let. Středeční jmenování Theresy Mayové novou britskou premiérkou ale zmírnilo nervozitu na finančních trzích a pomohlo libře ztráty vůči dolaru zmírnit.