Zlaté Vršovice
Zdeněk Drozda: Kosí hnízdo, Torst

Chcete vidět zlaté Vršovice? Vzpomínková próza Zdeňka Drozdy se nese v hrabalovském duchu, ale okouzlení, které Kosí hnízdo zprostředkovává, se netýká celého hlavního města, jen jeho části − Vršovic. Drozda zemřel v roce 1994 a vydání své knihy v Torstu, ani její předchozí dramatizace pro divadlo Mana, se nedočkal. V občanském životě byl tak trochu obětí dobrých rad typu: "Chceš dělat umění? Budiž, ale věnuj se mu ve volném čase, jinak dělej něco pořádného." Lásky ke knize se nicméně vyučený pekař nevzdal a v autobiografické próze, v níž vlastně jen Drozdy překřtil na Kosy, se ponořil do dětství prožívaného na sklonku druhé světové války a v prvních letech po ní. Nechybí drobné společenské postřehy, nicméně svět malého vypravěče většinou nepřesáhne hranice kuchyně, školy, snění a domácí šikany ze strany staršího bratra. Až bude Zdeněk větší, tak mu to natře, všem to natře, utěšuje se v závěru mnoha mikrokapitolek. Jeho dospívání už text nesleduje, takže odplaty se čtenář nedočká, ale msta příběhu rozhodně neschází.

Kosí hnízdo nemá jímavou pronikavost návratů do dětství Ludvíka Aškenazyho, ale je svébytným pohledem na svět, který už zanikl.