V březnu vyrazil z letiště v San Francisku na Blízký východ privátní tryskáč. Na jeho palubě byl David Plouffe, člen představenstva společnosti Uber, který mířil do bohatého, ale zároveň neklidného regionu jednat o tom, kde všude a jak se populární taxi aplikace rozšíří. Jednou z jeho zastávek byl také Rijád, hlavní město Saúdské Arábie, kde měl domluvenou schůzku s manažery tamního Veřejného investičního fondu. Ten spravuje stovky miliard dolarů, jež království vydělává na těžbě ropy.

Debata v saúdské metropoli se neplánovaně rozvinula, takže 1. června Uber oznámil, že získal od Saúdů výměnou za pět procent svých akcií 3,5 miliardy dolarů. Jde o jednu z největších investic, jakou kdy firma řazená do kolonky technologický start-up dostala.

"Když cestuji po světě, mluvím s řadou lidí, kteří buď už investovali, nebo to chtějí udělat. V Saúdské Arábii to bylo zajímavé," popisuje Plouffe svou blízkovýchodní misi, tentokrát usazen v křesle hotelu v polském Krakově, kam přijel na konferenci o Průmyslu 4.0. To, co jej nadchlo, ale nebyly finanční detaily transakce, na což ostatně povolal Uber svůj expertní tým, ale vizionářský dopravní koncept, o němž se v Arábii bavili.

"Budují nový systém metra a řešili jsme, jak se bude doplňovat se sdílením aut. Pro jejich ekonomické plány je to příležitost, kterak dát řadovým Saúdům šanci si přivydělat," líčí devětačtyřicetiletý Američan. Přibližuje tím, jak Uber zapadá do reformních představ saúdského prince Mohameda bin Salmána, který chce pouštní království vymanit ze závislosti na ropě a udělat z něj moderní ekonomiku, tak trochu kombinaci kalifornského Silicon Valley a newyorského Wall Street.

Uber

◼ Službu založili v roce 2009 Travis Kalanick a Garrett Camp jako alternativu k nepružným taxi dispečinkům. Postupně se rozšířila do 72 zemí a pěti stovek měst. Od investorů posbírala na 10 miliard dolarů, což ji oceňuje na 62,5 miliardy dolarů.

◼ Firma vyvolává řadu kontroverzí – jednak kvůli tomu, že některé její služby porušují zákony upravující provoz taxíků, jednak kvůli tomu, že řidiči, kteří pro ni jezdí, nejsou zaměstnanci a nemohou například zakládat odbory.

◼ V Česku Uber působí v Praze, během roku by se měla aplikace rozšířit i do Brna.

Když hovoří o expanzi v islámské zemi, zní to ale spíš jako slova apoštola nového věku: "Chceme být součástí jejich sociálně-ekonomické reformy. Většina našich tamních zákazníků jsou ženy. Přinesli jsme jim větší možnosti mobility, když už nemohou řídit. To se dělo i v některých městech třeba v USA, kde jsme zlepšili dopravu v chudých čtvrtích. Uber nevznikl jako neziskovka, ale jako byznys, jenže se zdá, že zlepšujeme řadě lidí život. Ať už jde o ženy v Saúdské Arábii, nebo lidi v chudých částech jihovýchodního Chicaga."

Právě vykreslení Uberu jako něčeho víc než jen byznysu, něčeho, co ukazuje budoucnost, byl jeden z hlavních důvodů, proč jej v roce 2014 zakladatel sanfranciské aplikace Travis Kalanick najal. Má ambiciózní službě s tržní hodnotou přes 62 miliard dolarů, která propojuje řidiče s cestujícími a v řadě zemí čelí kritice jak od taxikářů, tak od úředníků, uhladit cestu. Je jejím lobbistou a stratégem číslo jedna.

Obama, titul, dcera

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se