Každý rok to bývá stejné. Ministr financí přinese do vlády návrh státního rozpočtu, a vyvolá tak skoro hysterickou reakci kolegů, že je peněz na útratu málo a hrozí kolaps toho či onoho. Strážcům státní kasy jsou tyto tanečky důvěrně známé, takže mívají v záloze variantu číslo dvě, kterou protistrana nakonec s trochou protestů přijme.

Letos ovšem lze v zavedeném mechanismu pozorovat jednu novinku. Mentálně se propojil vliv stávajících přebytků hospodaření v tomto roce s potřebou výdajové štědrosti před volbami 2017. Výsledkem bylo, že vláda přes odpor ministra financí odhlasovala zvýšení rozpočtových rámců, tedy objemu peněz, které bude kabinet moci utratit. Pocit hojnosti ovšem bývá ošidnou kategorií, a to i pro osvícené ministry. Nemusí platit věčně, že stačí přidat na platech státním zaměstnancům a náležitě posunout minimální mzdu, aby se peníze od soukromých firem z daní a pojistného do státní kasy jen sypaly. Ani opatření proti daňovým únikům nemusí státní kase příští rok přilepšit. Co když jejich efekt nastal už loni a letos díky tomu, že se chroničtí daňoví podvodníci načas rozhodli na sebe neupozorňovat?

Zbývá vám ještě 10 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se