Když člověk dokáže věrohodně markýrovat, že je úplně jiný než všichni ostatní, může mu to přinést rychlý úspěch všude, kde rozhoduje volba. Například na sexuálním trhu. Znáte to: "Ach, on/ona je takový/á… jiný/jiná!" Nebo na trhu politickém. Znáte to: "Ach, on není jako ostatní politici!" Šup do postele, šup s hlasem do urny.
Jenže z dlouhodobého hlediska je to problematická strategie. Odér jinakosti rychle vyprchává, a když nemáte nic, čím byste ho podpořili, než jen kolovrátkové opakování "já jsem jiný, lepší než ostatní", přestanete záhy okouzlovat a časem se můžete začít balit.
V politické rovině je to problém všech projektů, které samy sebe předvádějí jako "jiné" a "lepší", než jsou tradiční politické strany.
Dokážou sice rychle zaujmout, ale poté, co vyprchá prvotní, takřka milenecké okouzlení voličů, začíná to drhnout. Najednou se, podobně jako v každém dlouhodobějším partnerství, dostávají do popředí jiné věci než úsměvy, slogany, sliby. Najednou se hodnotí reálný, ryze praktický přínos. A když nepřijde, je to začátek konce původně idylického vztahu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
