Někteří historikové umění a archiváři protestují proti změnám v Archivu Národní galerie v Praze. Ředitel galerie Jiří Fajt archiv ze samostatné jednotky učinil součástí Oddělení vědeckých informací, odvolal jeho dlouholetého ředitele, respektive zrušil jeho místo, a počet pracovních míst zredukoval na polovinu.

Výtkám se Fajt brání tím, že počet pracovníků odpovídá zákonu a změny schválilo ministerstvo kultury. Že Fajt jedná podle zákona, potvrdil také ředitel Odboru archivní správy a spisové služby ministerstva vnitra Jiří Úlovec.

Archiv Národní galerie je podle zákona o archivnictví specializovaným archivem. Spravuje zhruba 1800 běžných metrů archiválií, z čehož běžný archivní fond tvoří přibližně 1000 běžných metrů a dokumentační fond přibližně 800 běžných metrů, uvádí Národní galerie. Běžný metr představuje množství skladovaných dokumentů na metr regálu.

"Pracoviště Archivu NG je od 1. dubna 2016 v souladu s Organizačním řádem NG vedeno jako referát v oddělení vědeckých informací, které spadá do sekce vědy, výzkumu a vědeckých informací," sdělila mluvčí galerie Tereza Ježková.

Cílem změny podle ní byla optimalizace organizační struktury a lidských zdrojů. Vyjádření bývalého ředitele archivu Tomáše Sekyrky se nepodařilo získat.

Podle odborníků Fajtův krok může mít nepříjemné důsledky pro činnost tuzemských i zahraničních vědců z oborů dějin umění. Může se také dotknout záležitostí týkajících se například restitucí uměleckých děl, uvádějí odborníci v dopise, který Fajtovi zaslali v dubnu.

Připouštějí, že organizační změny v Národní galerii jsou ve Fajtově pravomoci, ale Archiv NG jako akreditovaný specializovaný archiv musí podle zákona mimo jiné vést odborník s vysokoškolským vzděláním archivního nebo historického směru.

Akreditace také podle kritiků předpokládá, že archiv v rámci organizace funguje jako samostatná jednotka. Tyto podmínky podle odborníků Archiv NG po reorganizaci nesplňuje a hrozí prý, že by Národní galerie o akreditaci mohla přijít a její fondy by mohl převzít Národní archiv.

Archiv Národní galerie je v zákoně uveden jako "archiv zvláštního významu" a je jmenovitě uvedený vedle Archivu Senátu, Vojenského historického archivu či Archivu Pražského hradu. O archivní fondy galerie pečovali její předchůdci již od roku 1802.

Podle ředitele odboru archivní správy a spisové služby ministerstva vnitra, která akreditaci specializovaným archivům uděluje, nové personální podmínky v Archivu NG splňují zákon. Počet i odbornost zaměstnanců zákonu odpovídá, stejně jako technické a bezpečnostní podmínky. Zda je archiv v instituci jako samostatná jednotka, či nikoli, záleží na zřizovateli.

Zástupci Uměleckohistorické společnosti, České archivní společnosti a Sdružení historiků ČR Fajtovi vytýkají, že jeho zásah nemá oporu v koncepci Národní galerie schválené ministerstvem kultury. V ní Fajt sliboval posílení odborné činnosti instituce.

Rozhodnutí ředitele podle kritiků neodpovídá poslání a smyslu existence Národní galerie jako výzkumné organizace celostátního významu. Ve stejném smyslu na Fajta apelují pracovníci katedry pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty UK.

"Činnost Archivu NG zabezpečují od 1. dubna specialisté v počtu 2,75 úvazku na pozici archivář a 1,0 úvazku na pozici dokumentátor. Tento počet úvazků lze ve srovnání s institucemi se srovnatelným rozsahem archiválií považovat za nadstandardní. Všechny uvedené pracovní pozice jsou obsazeny kvalifikovanými pracovníky," uvedla mluvčí Národní galerie.

Vedením referátu Archivu NG byl podle ní pověřen absolvent oboru archivnictví a kulturně historická regionalistika s bohatou publikační činností v oboru. Na celý úvazek v archivu pracuje archivář s magisterským vzděláním v oboru archivnictví a na tři čtvrtiny úvazku archivář s magisterským vzděláním v oboru dějiny umění.