Přestože téměř jedna třetina obyvatel České republiky žije na sídlištích v panelových domech, nedá se říci, že by tyto prostory byly centrem pozornosti odborné či laické veřejnosti nebo že by sem byly směřovány významné veřejné investice. O to více je třeba ocenit počínání města České Budějovice, které se do svých sídlišť Máj a Čtyři Dvory rozhodlo investovat. A rovněž do nedalekého parku. Ještě chvályhodnější je, že na oba záměry vypsal magistrát otevřené anonymní architektonické soutěže, přičemž v českém prostředí zní přímo neuvěřitelně, že jejich výsledky respektoval a dovedl k realizaci. Park podle návrhu autorského týmu Markéty a Petra Veličkových s Davidem Prudíkem, komunitní centrum podle bratislavské architektonické kanceláře SLLA.

Během studií v zahraničí jsem ve školách často narážel na projekty komunitních center. Byla to skoro nejčastější zadání a já si uvědomil, že pořádně nevím, o čem je řeč. Ze začátku jsem nechápal, že něco takového existuje, že je to potřeba. Na mnoha místech jsem ale následně mohl vidět, že když existují místa (a to v interiéru, nikoliv v exteriéru, kde k podobnému účelu slouží parky a náměstí), kde je možné se pravidelně setkávat a vyvíjet různé kulturně-sportovní aktivity, společnost se stává soudržnější a odolnější vůči extremistickým náladám. Vždyť pouze pár metrů od sídla dnešního komunitního centra došlo v červnu roku 2013 k násilným střetům mezi demonstranty a policií, při kterých bylo zadrženo 30 lidí.