Bylo by lépe, kdyby Miloš Zbránek nebyl soudcem, byť zákon porušil jen nepatrně. Kárný senát si vzal v případu insolvenčního soudce z liberecké pobočky krajského soudu deset dní na rozmyšlenou. Nakonec mu udělil jen důtku. A není divu, byl to hraniční případ.

Miloš Zbránek nebyl popotahován za svou práci (tu dělá podle nadřízených dobře), ale za svou touhu dělat humor. Jeho články na internetu − hrdě podepsané i s uvedením funkce soudce − ho přivedly opakovaně do problémů, ale Zbránek si nemohl pomoci: každý nápad musel ven. Noviny o něm pro jednoduchost píší, že urážel uprchlíky, lidi z neziskovek a ombudsmanku. Ale to je zkratka, pokus o racionalizaci jeho chování. Problém pana Zbránka je v tom, že by chtěl být humoristickým spisovatelem − bohužel však 1) není vtipný a 2) neumí psát. Jeho texty jsou těžkopádná nuda, přečtete si jeden a znáte všechny: buď to bude fiktivní dopis o "Anně ochranářce", nebo o "musulmanech". Zbránek je cosi jako Šimek & Grossmann pro chudé duchem.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se