V televizi Prima minulé září vydali jasnou editoriální instrukci redaktorům zpravodajství, jak psát o migrační krizi − jako o hrozbě a krizi. Než se dostaneme k etice, v první řadě udiví pitomost, s jakou se vedení zpravodajství rozhodlo svůj pohled na krizi prosadit. Vedoucí pozice v týmu novinářů je jistě jedna z nejožehavějších, protože se v neustálém dialogu střetává nezávislost žurnalistického povolání s právem a povinností editorů formovat tvář novin a jejich zaměření (nikoliv nutně zásahem do obsahu, ale třeba jen volbou tématu či rozsahu). Šéfredaktorka zpravodajství FTV Prima Jitka Obzinová se s tím ale nepárala: "Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání," říká na nahrávce, kterou zveřejnil HlídacíPes.org. Takhle to možná fungovalo ve stranických Haló novinách, když tam pracoval Jiří Ovčáček, ale u Primy by jeden takové brutální zahánění novinářů do kouta nečekal.

Na odsudek stačí jedna prostá a jednoduchá věta "takto to být nemá", která se dá různě dál vyztužovat kodexy či zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Mnohem zajímavější je ale rozebrat motivaci, proč se vedení Primy k černobílému vidění uprchlíků rozhodlo. Autor textu minulý rok vedl knižní rozhovor s ředitelem společnosti Člověk v tísni Šimonem Pánkem, který tvrdil, že k tragickému uchopení problému migrantů stejnou měrou přispěli nejen politici, ale i média: "Líčila uprchlíky jako pohromu, která se na nás valí. Čím barevněji vylíčené, čím nebezpečnější, tím z pohledu komerčního lépe odvedená práce." Postupně ale hordu uprchlíků s iPhony začaly koncem léta 2015 nahrazovat konkrétní příběhy, migrant se dle Pánka stal "znovu normálním člověkem". V Primě se však rozhodli, že ne.