Co máte dnes na nočním stolku za knihy?
Uchopit světlo, což jsou Dějiny světla a mysli od Arthura Zajonce. Zajímavý text postavený na bázi propojení filozofie a přírodních věd, a to úplně jiným způsobem, než je zvykem. Autor popisuje dobu před Einsteinem, zabývá se Einsteinem a jeho přístupem k objasňování různých jevů a snaží se nastínit, jakým způsobem se naše poznání bude ubírat dál. To, co mě fascinuje na podobné literatuře, je spojování souvislostí, což mi připomíná hudbu. Vlastně je to stejné. Když se přes informace dostanete k názoru, vnitřně se obohatíte.
Máte nějakého oblíbeného spisovatele, jehož práce čtete systematicky?
Rád si čtu v Čapkovi, ale necharakterizoval bych to jako systematičnost. Občas se vracím i k pohádkám, což je pro nás teď dost aktuální. Budeme s mou ženou Beatrix brzy vyprávět a číst pohádky vnukům.
Co jste sám četl, když jste byl kluk?
Měl jsem výhodu, že mou nevlastní babičkou byla Milada Topičová. Byla to velmi vzdělaná dáma, měla obrovský přehled v literatuře, sama také vydala celou sérii tzv. Bílých knih. Všechny jsme je měli doma a já si mohl kdykoliv cokoliv půjčit. Skutečným hitem mého dětství byl ovšem Nils Holgersson, hlavní postava známých dětských knih od Selmy Lagerlöfové. Selma byla blízkou přítelkyní Milady Topičové, která uměla severské jazyky, takže to vše i překládala. A samozřejmě jsem miloval Obra Dobráčka, kterého napsala moje maminka Anna Jériová−Stránská. Maminka nám často četla, vyprávěla, také pro nás hrála divadlo.
Mělytyto knihy rády i vaše děti?
Předal jsem jim kdysi celou svou dětskou knihovnu, ale za toho poklusu, ke kterému jsme byli odsouzeni tím, že jsem učil a současně jezdil po světě a koncertoval, jsem trochu ztratil kontrolu, co z toho četly a co nikoliv.
Jistě sám čtete mnoho odborné literatury, zvláště když v Basileji také vyučujete. Máte rád životopisy slavných interpretů či skladatelů?
Muzikantský život je velmi zajímavý, sáhnout po jakémkoliv životopise je přínosem. Nedávno jsem četl skvělou knihu o Antonínu Dvořákovi. A vidíte, málem bych zapomněl: teď mám na nočním stolku také Muzikantův skicář od Bohuše Herana. To byl jeden z mých prvních učitelů. Do skicáře si bez ladu a skladu poznamenával své úvahy − o publiku, intonaci, o trémě, o mikrofonu, o Chopinovi… Je to skvělé, vtipné a moudré. Naposledy − pokud vím − vyšel Heranův skicář v třítisícovém nákladu a vše se prodalo. Baví to i mladé hudebníky.
Kterou spisovatelku byste rád pozval na skleničku?
Ruskou spisovatelku a novinářku Annu Politkovskou, kterou před deseti lety zastřelili v Moskvě. Byla statečná, odvážná, nesmlouvavá. Jistě bychom si měli dlouho o čem povídat. Komunisté kdysi naši rodinu vyhostili z Prahy, dobře si pamatuji ty pocity beznaděje i touhy si to s nimi rozdat.
A se kterým spisovatelem byste se nebál strávit desetihodinový let?
Antoine de Saint-Exupéry by byl jistě skvělý parťák do letadla na dlouhé trase.
