Povolení používat mořské dno u východního pobřeží Skotska získala norská energetická společnost Statoil ASA. Tím se pro společnost otvírá možnost vybudovat první plovoucí pobřežní větrnou farmu na světě. Projekt Hywind se bude skládat z pěti turbín, z nichž každá bude mít výkon šesti megawattů. Budou plout na ocelových trubkách připevněných k mořskému dnu asi 25 kilometrů od skotského Peterheadu.

S výstavbou začne společnost už na konci tohoto roku a turbíny budou instalovány v roce 2017. Plovoucí turbíny mohou fungovat i ve vodách o hloubce přesahující až sto metrů, což otevírá možnost spuštění podobných zařízení v oblastech, jako je Japonsko a mnohé středomořské státy.

Společnost Statoil už zkoušela pilotní projekt u pobřeží Norska a dosáhla podle všeho vynikajících výsledků. "Plovoucí vítr představuje nový a významný zdroj energie, který doplní současné alternativní energetické projekty ve Skotsku. Tento region má ideální podmínky pro plovoucí větrné parky," uvádí společnost Statoil ve svém prohlášení.

Statoil, který patří mezi největší ropné společnosti, se v poslední době výrazně zaměřuje na větrnou energii. Se společností E.ON se rozhodl pro investici více než 1,2 miliardy eur do větrné farmy v Baltském moři blízko německého pobřeží. "Větrná farma Arkona poskytne obnovitelnou energii více než 400 tisícům domácností v Německu," uvedla v prohlášení společnost Statoil. Už dříve Statoil vybudoval divizi New Energy Solutions, která bude pomáhat v zaměření na obnovitelné zdroje.

Celkově se vítr podílí asi na třech procentech světové energie, do roku 2050 by to mohlo být až 18 procent. Nedávno společnost Vestas spustila v Dánsku největší větrnou turbínu na světě. Vestas výstavbou této turbíny šlape na paty největšímu výrobci turbín, společnosti Siemens. Ta vyrábí jak suchozemské, tak i mořské turbíny a vyrobila jich už přes 20 tisíc.

Pět největších větrných parků na světě má Čína. Větrná energie tam pohání více než 110 milionů domácností. Podle plánu čínské vlády má do roku 2030 zhruba 20 procent veškeré energie vyrobené v zemi pocházet z nefosilních paliv.

V České republice jsou pro stavbu větrných elektráren vhodné horské lokality a podle propočtů by tři až čtyři procenta celkové roční spotřeby elektřiny mohla být pokryta elektřinou vyrobenou ve větrných elektrárnách.