Hrubý domácí produkt Německa v prvním čtvrtletí stoupl o 0,7 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo jeho růstu se tak více než zdvojnásobilo z 0,3 procenta v závěru loňského roku. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků.

Hospodářský růst Německa v prvním čtvrtletí mírně překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 0,6 procenta. Německé ministerstvo hospodářství nicméně varovalo, že ve druhém čtvrtletí hospodářský růst pravděpodobně zpomalí.

Německá ekonomika těžila především ze stoupající soukromé spotřeby a růstu státních výdajů, ke kterému přispěly náklady na ubytování a integraci uprchlíků. Aktivitu stavebního sektoru podpořilo příznivé počasí, zvýšily se rovněž firemní investice, napsala agentura DPA.

V celém loňském roce německá ekonomika stoupla o 1,7 procenta. Její růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za poslední čtyři roky. Německá vláda v dubnu potvrdila, že v letošním roce by tempo hospodářského růstu mělo zůstat na loňské úrovni. Odhad růstu pro příští rok nicméně snížila na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.

"Německo zahájilo rok 2016 na dobrých základech. Průmysl vykázal růst produkce, zaměstnanost znatelně stoupá a vyšší příjmy domácností vedou k vyšším soukromým výdajům," řekl po zveřejnění údajů o HDP německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Dodal, že Německo by mělo příznivý hospodářský vývoj využít k investicím do vzdělávacího systému, moderní infrastruktury a inovací.

Spotřebitelské ceny klesly

Meziroční pokles o 0,3 procenta v dubnu zaznamenaly podle pátečních údajů německé spotřebitelské ceny. Německý statistický úřad tak potvrdil předběžné údaje z konce minulého měsíce. Cenovou hladinu sráželo především zlevňování energií. Podle neharmonizovaných údajů činilo meziroční tempo poklesu cen 0,1 procenta. Ještě v březnu ceny harmonizované s metodikou Evropské unie naopak stejnou měrou vzrostly.

Meziměsíčně se ceny v dubnu snížily o 0,5 procenta. Míra neharmonizované inflace v největší evropské ekonomice klesla o 0,4 procenta.

Podobně jako v minulých měsících inflaci nepříznivě ovlivnil především vývoj cen některých ropných produktů. Snížily se také ceny v dopravě, například cena nafty klesla meziročně o více než 16 procent. Dolů ale inflaci táhl také pokles cen v kategorii komunikací a zábavy a volného času. Růst naopak zaznamenaly ceny alkoholických nápojů a tabáku, pronájmů a restauračních a hotelových služeb nebo ceny v kategorii vzdělávání.

Německá neharmonizovaná inflace sklouzla do záporného pásma naposledy loni v lednu, kdy ceny meziročně klesly o 0,3 procenta, uvedli statistici. Letos v dubnu se inflace do tohoto pásma vrátila navzdory úsilí Evropské centrální banky (ECB), která se již zhruba rok snaží podpořit ekonomiku a inflaci v eurozóně přílivem nových peněz, rekordně nízkými úrokovými sazbami či levnými úvěry finančnímu sektoru.

Cílem ECB je mít inflaci v eurozóně těsně pod dvěma procenty. Politici ze strany kancléřky Angely Merkelové si ale v nedávné době stěžovali na to, že ve spořivém Německu tato opatření poškozují střadatele a důchodové fondy, jimž klesají výnosy z investic.