Pět studentů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se může pyšnit titulem Medik roku 2016. Dokázali si nejlépe poradit se simulovanou operací břicha nebo výjezdem sanitky a porazili 70 dalších budoucích lékařů.
Právě ti nejschopnější jsou ale podle České lékařské komory i odborů náchylní k tomu, že hned po škole odejdou za hranice.
Mediky už k setrvání v českých nemocnicích nepřemlouvají ani jejich vyučující. Naopak. "V poslední době se setkáváme s tím, že nás spíš povzbuzují v tom, ať tu nezůstáváme a odejdeme," popisuje Eva Fürstová z vítězného týmu.
Sama chce v Česku zůstat, věnovat se dětskému lékařství a v budoucnu třeba i učit své nástupce.
Její dva kolegové z týmu ale rok před promocí o kariéře v zahraničí, konkrétně v Německu, uvažují.
"V dnešní době, kdy ty možnosti jsou, by bylo zajímavé alespoň pár let žít v zahraničí," říká Daniel Vích, kterého na Západ táhne kvalitní vzdělávání v období před atestací a možnost naučit se jazyk. "Peníze jsou příjemný bonus," dodává.
Několikaletý pobyt za hranicemi zvažuje i Tereza Cihlářová. "I když lékaři v Německu také pracují hodně, podmínky tam jsou možná trochu férovější," zamýšlí se Cihlářová, jejíž oba rodiče jsou také lékaři.
Společnost HealthCare Institute v březnu zveřejnila průzkum mezi studenty českých lékařských fakult, podle kterého po promoci za hranice míří 28 procent mediků.
Z údajů České lékařské komory vyplývá, že loni do zahraničí odešlo 563 lékařů, z toho více než dvě stovky tvořili čerství absolventi medicíny. Podle komory jsou odchody dokladem nespokojenosti lékařů s českými platy a pracovními podmínkami a prohlubují současnou personální krizi, kvůli níž některé nemocnice ruší lůžka nebo celá oddělení.
Kritičtěji než Cihlářová s Víchem mluví o českých poměrech paradoxně jejich dva kolegové, kteří se přes všechny výtky rozhodli zůstat. Kvido Štěpánek souhlasí s Evou Fürstovou v tom, že chvála českého zdravotnictví je mezi přednášejícími lékaři spíše výjimkou. "Řekl bych, že se v našem zdravotnictví šíří 'blbá nálada'. Je to takový folklor. Ale bohužel je to v současné době opodstatněné," zamýšlí se syn českého podnikatele a filantropa Kvida Štěpánka staršího.
Fürstová a Štěpánek mají obavy z běžné praxe v českých nemocnicích − podepisování vedlejších smluv, které lékařům umožní odpracovat více než 416 zákonem povolených přesčasových hodin ročně.
Nelíbí se jim ani podoba studia, která se podle nich neměnila desítky let a chybí v ní praxe.
"Učitelé si často myslí, že si pod praktickou výukou představujeme, že budeme chodit operovat a zachraňovat životy. Ale stačilo by jen rozvíjet klinické myšlení," popisuje Fürstová, podle které medici pak často ani nevědí, co dělat, když pacient poprvé přijde na oddělení.