Venku se oteplilo a do aténských ulic vycházejí demonstranti. Obrázek, na který jsme si za posledních šest let zvykli. Situace se ale od roku 2010 výrazně změnila a dnes je třeba dát řecké ulici v některých věcech za pravdu. Přes veškerou snahu Řecko těžko dosáhne na ambiciózně naplánované rozpočtové přebytky. Naopak, pomalu dozrál čas na výraznější osekání řeckého dluhu.

Nabízí se možná otázka, proč až dnes a zda nebylo lépe nechat Řecko jednoduše zbankrotovat již v roce 2010. Podle studie berlínského institutu ESMT bylo devadesát pět procent z pomoci Řecku (přes 200 miliard eur) použito na splátku dluhů. Jen pět procent zůstalo v rozpočtu. To jsou poměrně tvrdá čísla především pro kancléřku Merkelovou, která byla a stále je velkou odpůrkyní řecké dluhové restrukturalizace. V roce 2010 byla ale situace jiná a tvrdá pozice Německa dávala smysl. Zaprvé proto, že Řecko bez ohledu na vysoké dluhy hospodařilo s výrazným primárním deficitem − přes 10 procent HDP. Angela Merkelová správně tvrdila, že Řekům lze ulevit na splátkách dluhu, až když si doma udělají pořádek. Kromě toho se oprávněně bála, že by v roce 2010 neřízený bankrot Řecka způsobil výraznou finanční nákazu, protože na něj eurozóna jednoduše nebyla připravená.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se