Nezadržitelná nominace Donalda Trumpa jako kandidáta republikánů nastoluje neodbytnou otázku, jak se mohlo přihodit jedné ze dvou velkých politických stran Spojených států, že se za ni o Bílý dům bude ucházet právě on. První odpověď lze nalézt v americké politice samotné, druhou v krizi tradičních stran Západu jako celku.

Už nyní zaznívají neradostné předpovědi, že pokud Donald Trump letos na podzim prezidentské volby prohraje, republikány čeká existenční zkouška v podobě třetí prohry v řadě, tedy něco, co tu nebylo od konce druhé světové války, navíc možná spojené se ztrátou většiny v Senátu. Sebezpytování musí začít u hledání příčin vzestupu miliardáře, který je ochoten veřejně pronést cokoli. To sice mnoho lidí dráždí, až uráží, jiné však fascinuje dojmem autenticity. Statistiky ale napovídají, že Donald Trump svými řečmi nejvíce oslovuje ty, na něž nejvíce dopadly důsledky globalizace ekonomiky, která odsála ze Spojených států pracovní místa obsazovaná méně kvalifikovanými dělníky.