K tomu, aby klub z Leicesteru už na prvního máje zboural fotbalový svět tím, že vyhraje Premier League, světově nejsledovanější fotbalovou ligu, v neděli na manchesterském stadionu Old Trafford potřeboval vyhrát. Nestalo se, ale všichni cítí, že finále úžasné pohádky se neruší, jen odkládá. Možná jen o pár hodin (Leicester se poté v pondělí opravdu stal mistrem ligy, pozn. red.).

Velmi dobře si Claudio Ranieri pamatuje na den, kdy se coby kouč týmu hostí objevil na stadionu Old Trafford naposledy. Kalendář ukazoval květen 2004, a přestože italský elegán tehdy dovedl Chelsea v utkání s domácím Manchesterem United k remíze 1:1 a zároveň ke druhé příčce v lize, věděl, že tohle umístění bude Romanu Abramovičovi, tehdy novému vlastníkovi londýnského klubu, málo.

"Věděl jsem, že druhé místo nestačí a já mám padáka. Věděli to všichni. Ale když jsem si podal ruku s Alexem Fergusonem a chtěl zamířit do kabiny za svým týmem, všiml jsem si, že mi fanoušci domácího týmu uznalým potleskem vzdávají hold. Něco takového zažijete opravdu jen v Anglii. Byl jsem tehdy z toho gesta naprosto dojatý a říkal si: Claudio, do Anglie se musíš ještě jednou vrátit."

A ten návrat stál opravdu za to. Až se vás děti zeptají, co znamená slovo satisfakce, můžete jim klidně odvyprávět Ranieriho příběh. O předčasně odepsaném chlapíkovi, který ještě všem vytřel zrak. Po dvanácti letech se jako 64letý vrátil právě včera na Old Trafford, aby tam s outsiderem z Leicesteru zaútočil na mistrovský titul.

Korunovaci by Leicesteru bývala byla připsala výhra. I po remíze 1:1 ale Ranieriho chlapci mají k titulu blíž. Aby věděli, že mistrovská koruna bude jejich, potřebují uhrát už jen dva body. Mají na to dva pokusy, doma proti Evertonu a proti Chelsea.

Anebo titul přihraje Leicesteru jeho jediný zbývající pronásledovatel. Stačí, aby Tottenham ve svých posledních třech vystoupeních ztratil jediný bod, a Leicester už nedožene. Je tedy možné, že titul spadne hráčům Leicesteru do klína třeba už dnes večer, až budou v obýváku sledovat dohrávku zápasu Chelsea-Tottenham.

Vzpoura malých, ale šikovných

Zveřejněné video, na kterém mladí hráči Leicesteru rasisticky urážejí thajské prostitutky, bylo jedním z důvodů letního odchodu manažera Nigela Pearsona. Mezi hříšníky se totiž přimotal i jeho syn. Thajský majitel klubu Vichai Srivaddhanaprabha, který zbohatl na obchodu King Power v bezcelní zóně letiště v Bangkoku, při hledání nástupce ukázal prstem na Ranieriho. Ten se zrovna vzpamatovával z neúspěchu na lavičce řecké reprezentace.

Ital sice věděl, že přebírá tým ze záchranářské zóny, nicméně nemohl mu uniknout ani Pearsonův jarní kousek označovaný jako "velký únik". Lišky, jak se Leicesteru přezdívá, v posledních devíti kolech minulého ročníku dokázaly sedmkrát vyhrát a zachránily si tak prvoligový kožich.

Asi málokoho ovšem napadlo, že vítězství zachutná Liškám natolik, aby na něj přes léto nezapomněly - a naopak si nenasytný apetit uchovaly i po celou nynější sezonu.

Ranieriho požadavek, aby jeho smlouva obsahovala i klauzuli o 5 milionech liber v případě zisku mistrovského titulu, zněl tehdy asi majitelům klubu jako staříkův úsměvný vrtoch, nicméně souhlasili. A dnes jsou spokojení všichni. Nadmíru.

"Když jsem před sezonou přišel a viděl své hráče, pomyslel jsem si, že se nám může něco povést. Promluvili jsme hlasem malých týmů a klubů s minimálními šancemi," prohlásil nedávno Ranieri. "Je to demonstrace toho, že se může vyhrávat různými způsoby. Nadevše ale musíte věřit a bojovat."

Anglie miluje úspěchy outsiderů, i proto je v zemi stále tak populární FA Cup, ve kterém čas od času poloamatérský tým odněkud z páté ligy zatne tipec dekadentním hvězdám, jež za týden vydělávají více než jejich soupeři za celý život.