Název to je záhadný. Britské elektronické duo Underworld vydalo po šesti letech nové studiové album a pojmenovalo ho Barbara Barbara, We Face a Shining Future − Barbaro, Barbaro, čeká nás zářivá budoucnost. Titul prý inspirovala poslední slova umírajícího otce jednoho ze členů dua, Ricka Smithe.

Těžko ale říci, jak se název vztahuje ke skladbám devátého řadového alba Underworld. Elektronická hudba je natolik abstraktní, že z vnějšího pohledu a bez nápovědy umělců nelze přesný výklad skladeb najít.

Jistotu ale máme v něčem jiném: nové album je přechodem mezi starým zvukem Underworld, kterým šlo jen málokdy o zpěv, spíš o pouhé výkřiky a slogany, ke strukturovaným melodiím, a v několika případech dokonce k písním.

S výjimkou úvodního energického pochodu I Exhale − který vzdáleně připomíná bizarní elektronické marše z posledního alba slovinských Laibach − také zpružněly a místy i zjemněly elektronické rytmické smyčky.

Přispělo to k posluchačské vstřícnosti desky, jejíž některé skladby dostaly až ambientní nádech, jako kdyby vytvářely prostředí okolo nás.

Starší nahrávky Underworld připomínaly spíš taneční doprovod nebo v lepším případě filmovou hudbu. Na desce "Barbara" si ale skupina víc hraje s náladami a atmosférou a přitom stále dominují pro Underworld typické temné barvy syntezátorů. Tak jak je dnes v módě, libuje si duo v pozvolné gradaci od lyrických pasáží ke košatým, možná někdy až příliš bombastickým vyvrcholením. Zaujme rovněž tím, když se ve dvou skladbách ozve latinská kytara − především v singlu Santiago Quatro tak výrazně, že ovlivní celkový dojem z desky.

Underworld jsou jednou z nejdéle působících skupin na elektronické hudební scéně. Existují už 36 let a patří mezi nejvýznamnější průkopníky žánru. Jejich album nazvané Dubnobasswithmyheadman z roku 1994 se řadí do tuctu nejvýznamnějších elektronických desek všech dob.

Když z obdivovaného tria odešel v roce 2000 nejvýraznější člen Darren Emerson, předpokládalo se, že kapela nepřežije. Dlouholetí přátelé Rick Smith a Carl Hyde ale překvapivě zvedli rukavici, několikrát změnili styl a od původní směsi techna, house music a drum-and-bass se pozvolna posunuli k melodičtějšímu projevu. Dnes působí dojmem elektronických pokračovatelů Pink Floyd.

Album

Underworld
Barbara Barbara, We Face a Shining Future
Caroline Records / Bertus 2016

Síla Underworld ovšem není v nahrávkách, spíš v jejich koncertním provedení − o tom se přesvědčí i návštěvníci letošního ročníku festivalu Colours of Ostrava. Underworld jsou typickou "vizuální" kapelou, jejíž efektní světelná a laserová show zatím vždycky dokázala přebít všechny hudební dojmy s výjimkou hypnotického beatu.

Česká veřejnost už několikrát byla svědkem tohoto intenzivního zážitku, při němž je divákům úplně jedno, zda na pódiu hrají skuteční muzikanti, nebo jen počítačoví operátoři. Díky nové desce Barbara Barbara, We Face a Shining Future získali teď Underworld pro svá vystoupení několik silných skladeb, o nichž lze předpokládat, že podívanou ještě umocní.

Protože Underworld šest let žádnou nahrávku nevydali, stěžují si příznivci dua na to, že nové album je poměrně krátké. Ale lepší krátká a sevřená deska než sedmdesát minut nekoncentrované hudby. Právě proto, že "Barbara" naplňuje tuto tezi, skoro jednohlasně jde po sociálních sítích názor, že Underworld natočili svou nejlepší desku v novém tisíciletí.