Evropská komise navrhla stálý systém pro přerozdělování úprchlíků v unii. Což nemá šanci projít. Nejen kvůli tomu, že debata z minulého roku o dočasných kvótách pomalu Evropu poničila víc než sama migrační krize. Ale uvědomme si, že v Evropě dekády válčíme do krve o každou jednotlivou politiku, abychom to náhodou s tou evropskou federací nepřehnali. A nyní by v Bruselu najednou úředníci rozhodovali, kolik stovek či tísíců uprchlíků přijme ta která země? Evropská komise Jean-Clauda Junckera moc dobře ví, že nastřeluje požadavek hodně vysoko, aby se unijní země nakonec vůbec na něčem shodly. Ale i kdyby celý Visegrád a další odpůrci kvót vyslali na Brusel pohotovostní pluk s cílem zatknout šíleného Junckera, ten má na svou obhajobu dva velmi dobré argumenty. Ten první zní: Pánové, co jste pro řešení migrační krize udělali, když se vám kvóty nelíbí? A druhý je: "Opravdu chcete konec Schengenu?."

Buď kvóty, nebo Schengen bylo možná falešné dilema, když bylo ještě možné doufat, že povinný direktivní diktát Bruselu lze nahradit dobrovolnou solidaritou. Jenže to je minulost. Česko sice nejprve sympaticky - přes všechny národovecké řeči pro domácí publikum - nabídlo přijetí 1100 uprchlíků, ale dohromady to na evropské úrovni nedalo takové číslo, aby si cílové země Německo či Švédsko a transitní země jako Itálie nebo Řecko mohly oddychnout. Tak nastoupily v září povinné kvóty, ve kterých Česko a další země bylo přehlasováno. Nejen že politické následky tohoto silového řešení byly děsivé a všichni národovci unie dostali vítanou munici. Ale navíc už nyní i víme, že ani nefungují. Ze 160 tisíc naplánovaných přesunů máme za sebou nicotnou tisícovku. Reakce Junckerova týmu je tedy brutální a pochopitelná.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se