Nespi! Za dvířky bude táta natotata!

◼ Vratislav Maňák
◼ Expedice z pohlednice
◼ Ilustrovala Šárka Ziková
◼ Albatros 2016, 96 stran, 249 korun

Oficiální příspěvek Albatrosu k dnešní Noci s Andersenem, při níž si čtenáři ze školních lavic připomenou narozeniny otce zakladatele autorské pohádky, přesně vyhovuje domovskému žánru velkého dánského vypravěče. Cyklus čtrnácti pohádek, původně odvysílaných v uspávankách rozhlasového Hajaji, orámoval Vratislav Maňák příběhem otce, který nemá na synka čas. Coby přezaměstnaný tlumočník mu zasílá aspoň pohlednice opatřené kouzelným razítkem s dvířky, jež chlapci umožní sejít se s tátou natotata a zažít s ním eskapády ve všech krajských městech republiky, a to s důrazem na jejich typické reálie. Ať už v textu řádí liberečtí bílí tygři, ostravští havíři, zlínští filmaři či ústečtí šífaři, není nouze o ztřeštěný odpich ve stylu Miloše Macourka a Arnošta Goldflama. Důkazem toho je i obludárium jihlavského Prioru, s nímž mladý spisovatel naložil v obecné shodě s místními.

Když si bratři Grimmové notují s Jungem

◼ M. A. Larson
◼ Princezna bojovnice
◼ Přeložila Anna Vrbová
◼ Argo 2015, 260 stran, 278 korun

Záměr fantasy románu amerického scenáristy M. A. Larsona spočívá ve skloubení dnes tak zprofanovaného učiliště čar a kouzel s klasickými náměty bratří Grimmů, aby v krajině připomínající severoněmecká vřesoviště vznikla akademie na výchovu budoucích princezen. Larsonův román tak posílí spíš setrvale vděčné dívčí čtenářství zaujaté mystikou prvních vztahů, odvahou bojovnice Xeny či tréninkem intuice, s jejímž přispěním mladé dámy poodhalují záludnosti světa vezdejšího. Tvůrce úhledně přeložené prózy naštěstí neustrnul jen na žánrových klišé, neboť k hrdinčinu tápání přikládá i rozbor duše ve stylu C. G. Junga: vědce, který první docenil psychoanalytický rozměr pohádek. Poznat sebe sama tu znamená zjistit, že šlechtictví zavazuje ke šlechetnosti. Škoda že se vyprávění bere pořád tak vážně − třeba Princezna nevěsta od Williama Goldmana zvládla ještě rozhazovat humor plnými hrstmi.

Jen si tak trochu zaskotačit, zahudrat a chrochtnout

◼ David Duchovny
◼ Kráva nebeská
◼ Přeložila Jana Jašová, ilustrovala Natalya Balnova
◼ Knižní klub 2016, 184 stran, 199 korun

Jelikož seriál Akta X dočasně stůně na nedostatek ufonských piklů, dopřál si agent Mulder čili herec David Duchovny v dobrém rozmaru vzpomínku na vtip svých židovských předků z východní Evropy. Jeho smělá Elsie Bovaryová není žádná sebevražedná kravka jako její jmenovkyně od romanopisce Gustava Flauberta, nýbrž rozhněvaná mladá kráva, jíž se ze stravovacích návyků lidstva obracejí všechny čtyři žaludky. A tak v bajce, která nadchne vegetariány, prchá v doprovodu krocana a vepře z rodné farmy do končin, kde se její plemeno patřičně uctívá. Autor k té anabázi přihodí nejednu šílenost, volovinu, ba i stádo zcizovacích efektů. Stvořil prý "pohádku pro dospělé", leč i puberťáci povznesení nad oslavy zítřejšího Mezinárodního dne dětské knihy nepochybně ocení, jak překlad těží z komiky češtiny, aby si s touto groteskou zaskotačil, zahudral a taky pořádně chrochtnul.

jarvis_56fd4b8e498ea7546a6736ed.jpeg
Repro: HN
jarvis_56fd4b8e498ea7546a6736f1.jpeg
Repro: HN