Říkají tomu aprílový žertík. Velká Británie to však myslí naprosto vážně. V pátek začíná historicky ojedinělý pokus o zrychlený růst minimální mzdy. Ta by měla v průběhu následujících čtyř let stoupnout ve Velké Británii o čtvrtinu. Cílem je, aby se dostala na úroveň 60 procent mediánu mezd v zemi.

Tím by v rámci zemí OECD dosáhla nadprůměru.

Pro srovnání: česká minimální mzda přes poslední zvýšení nedosahuje ani 40 procent mediánu tuzemských mezd.

V Česku se minimální mzda pohybuje kolem třiceti procent z výše průměrné mzdy, cílem premiéra Bohuslava Sobotky je, aby dosáhla na 40 procent průměrné mzdy. Při zavedení v roce 1991 dosahovala výše minimální mzdy v České republice zhruba poloviny průměrné mzdy.

Rozhodnutí Velké Británie sice řada ekonomů považuje spíš za vtip, ve skutečnosti však odpovídá současnému světovému trendu. O prudkém růstu minimální mzdy uvažují například i některé státy USA. Poslední návrh přišel z Kalifornie, která chce uspořádat referendum o tom, zda má do roku 2020 navýšit hodinovou mzdu ze současných deseti na 15 dolarů.

Japonský premiér Šinzó Abe chce prosadit pravidelný roční tříprocentní růst minimální mzdy. Německo zavedlo minimální mzdu loni.

Minimální mzda roste také v Rusku − po čtyřprocentním zvýšení v lednu premiér Dmitrij Medveděv ohlásil další růst v červenci: rovnou o dvacet procent.

Důvody jsou jasné. Státy se snaží zvýšit příjmy rozpočtu a podpořit ekonomický růst. Příjmy z daní z mezd a ze spotřeby domácností jsou totiž vyšší než daňové příjmy od firem, které se snaží zisky pokud možno "optimalizovat". Zvýšením minimální mzdy se automaticky zvýší i rozpočtové příjmy státu.

Navíc ve chvíli, kdy se zvýší minimální mzda (nebo ještě lépe úroveň mezd jako taková), nemusí státy vynakládat ze svých rozpočtů tak velké prostředky na sociální dávky.

Proti růstu mezd nic nenamítají ani centrální banky, kterým se stále nedaří dosáhnout inflace, o niž usilují. Naopak firmám se zvyšování minimální mzdy nelíbí, protože jim rostou náklady. Pochybnosti o účinnosti této metody však vyjadřují i někteří ekonomové.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se