Mimochodem Davida Klimeše: Jak konzervativci reformovali Evropu

Deset let budujete klub, který má reformovat Evropskou unii a udělat z ní efektivní sílu v současném světě. A pak přijde šéf a řekne: "Sorry, milí partneři, díky za snahu, ale já se svou zemí jdu od toho." Přesně to se nyní děje ve čtvrtém nejsilnějším klubu Evropského parlamentu, který si vypiplali britští konzervativci a česká ODS (ano, museli k tomu přibrat ještě hodně podivných stran).

Vše změnila možnost brexitu neboli britského vystoupení z Evropské unie. Anglický premiér David Cameron sice s ostatními státy vyjednal dohodu, o které doufá, že Brity v referendu 23. června přiměje říct ano setrvání Británie v EU, ale odpůrců je také dost. Mezi nejznámější se zařadili někteří členové vlády, brexit podpořil také londýnský starosta Boris Johnson. A velmi překvapivě i šéf europoslanecké frakce britských a českých konzervativců Syed Kamall.

Klub, který si říká Evropští konzervativci a reformisté (ECR), tak vede člověk, jenž chce pryč z EU. Podle něj Británii čeká vně unie "lepší budoucnost" a referendum je "příležitostí, která už nemusí nikdy přijít". Zároveň ale Kamall předsedá frakci, která oficiálně přísahá na reformu EU. Že to nejde dohromady, už prohlásili někteří britští europoslanci z klubu.

Další členka frakce, Beatrix von Storchová z německé Alternativy pro Německo, řekla: "Nemůžete vést frakci ECR, když jste pro odchod Británie z EU." Český europoslanec Jan Zahradil však říká, že odchod Kamalla z funkce rozhodně nepožaduje: "Syed Kamall jasně prohlásil, že jde o jeho osobní rozhodnutí, které nemá nic společného s postojem ECR. Většina našich poslanců podporuje setrvání Británie v EU. Syed byl dosud výborným předsedou ECR a já si přeji, aby v této pozici zůstal minimálně do prosince 2016, kdy mu vyprší stávající mandát."

Takže si to shrňme: za 10 let budování euroskeptické frakce ODS přišla o přímý přístup k mnoha lídrům Evropy, kteří se sdružují v panevropské lidovecké frakci. Vrhla se do podniku, kde se musela umazat o spoustu neliberálních národoveckých hnutí. A když už ODS uvěřila, že britští konzervativci chtějí Evropu změnit právě skrz novou frakci, přišlo referendum o brexitu, který podporuje i šéf frakce. Co za to ODS získala? Je nic ta správná odpověď?

Impulz do zatuchlých vod

Přitom na počátku to vše vypadalo tak idylicky. Britští konzervativci byli pro ty zdejší nezpochybnitelný vzor. Od časů Václava Klause se ve straně povinně citovala Margaret Thatcherová a její bruggský projev z roku 1988: "Evropa bude silnější právě proto, že má Francii jako Francii, Španělsko jako Španělsko, Británii jako Británii, s jejich vlastními zvyky, tradicemi a identitou." Později navíc zafungovala chemie mezi lídry Davidem Cameronem a Mirkem Topolánkem, jakkoliv byli oba osobnostně rozdílní.

Cameron opakovaně zdůrazňoval, že čeští partneři jsou Britům ti ideově nejbližší na kontinentu. V roce 2008 ohromil Topolánek konzervativce na jejich sjezdu svým typickým plebejským projevem: "Asi se divíte, co tu proboha ten mohutný český člověk dělá? Proč tu je a o co mu jde? Proč se plete do naší domácí diskuse?" Pak jim ale vysvětlil, že vystoupit prostě musel, aby Cameronovi připomněl: "On ví, že v té malé zemi uprostřed Evropy má Konzervativní strana velkého spojence: ODS."