"Odměř své kroky i rozmach paže / kopí, co vypouštíš, je šílené," napsal v prvních dvou verších své básně Šílené kopí v roce 1968 sarajevský psychiatr Radovan Karadžič.

Radovan Karadžič se podle trestního tribunálu dopustil genocidy a dalších válečných zločinů. Z Haagu si odnesl 40 let vězení. Zločinů, jejichž temnota jako by se odrážela v jeho poezii psané v mládí. Ve které zemi si trest odpyká, není zatím jasné.

Co řekl soud

Podle senátu ICTY je Radovan Karadžič zodpovědný za zločiny proti lidskosti v bosenských obcích.

"Z hlediska jeho pozic a funkcí, které v té době zastával, byl obžalovaný v čele prosazování a plánování," odmítl soud Karadžičovy výroky o tom, že jen vykonával rozkazy jiných.

"Obžalovaný byl klíčovou osobou ve stanovování cílů bosenských Srbů," vyslechnul si Karadžič. "Snažil se šířit nenávist k bosenským Muslimům a bosenským Chorvatům, čímž zvyšoval napětí."

"Senát došel k závěru, že existoval plán permanentně odstranit bosenské Muslimy a bosenské Chorvaty z území kontrolovaného bosenskými Srby," zaznělo ve čtvrtek v Haagu.

Podle detailnosti plánu lze usuzovat, že "vražda, vyhlazování a trestní stíhání" byly pro obžalovaného předvídatelné jevy. Soud rovněž hovořil o krutém zacházení, nucení k práci, využívání lidí coby živých štítů či zabírání soukromého majetku, včetně historických památek.

V případě ostřelování civilistů v obklíčeném Sarajevu byl Karadžič shledán vinným z vražd, teroru a porušení zvyklostí války a zločinů proti lidskosti. Osobně podle soudu nařídil obsadit Srebrenici, kde posléze došlo k masakru bosenských Muslimů. Karadžič je tak vinný i za masakr ve Srebrenici.

Přes 100 tisíc mrtvých

V občanské válce v Bosně a Hercegovině zemřelo přes sto tisíc lidí.

Mezi nejvážnější obvinění bývalého bosenskosrbského vůdce patřila právě genocida bosenských Muslimů, konkrétně zavraždění osmi tisíc mužů a chlapců z enklávy Srebrenica v roce 1995, kterou OSN tehdy prohlásilo za bezpečnou zónu, ale nebylo schopné ubránit před bosenskosrbskými jednotkami.

"Vím, že to, co jsem chtěl, udělal i o čem jsem snil, nedává důvod k tomu, aby mě soud k čemukoliv odsoudil," řekl před vynesením rozsudku Karadžić v rozhovoru pro agenturu BIRN. "Měli by mě osvobodit."

Devět bodů obvinění

Karadžić se po ukončení války na konci roku 1995 stáhl do pozadí a od roku 1996 žil v ilegalitě. Zatčen byl v roce 2008. Jeho obvinění má devět bodů a maximálně mu hrozí doživotní trest.

Karadžičův proces trval 497 dní, před soud přišlo 586 svědků a žalobci předložili 115 tisíc stran důkazního materiálu.

Loni sedmdesátiletý politik se necítí ničím vinen. "Moje generace chtěla válce zabránit. Proč bych se pouštěl do politiky, když jsem v roce 1990 měl pěkný život, rodinu, zaměstnání, přátele a literaturu," uvedl v rozhovoru pro BIRN Karadžić, který vedle práce psychiatra psal poněkud temně zabarvenou poezii. "Nevěř že půlnoc je černá / že se to nedá změnit / a že to tak Bůh chtěl," píše například v básni Nevěř z konce šedesátých let zpochybňující všechno kromě vlastní vůle.

Karadžić se na počátku 90. let rychle stal oblíbeným vůdcem bosenských Srbů, kteří s pomocí federální jugoslávské armády a podporou nacionalistického vedení složeného z bývalých komunistů v Bělehradě obsadili většinu Bosny a Hercegoviny, kde Srbové netvořili ani polovinu obyvatel.

Pokud jde o Srebrenici...

Jeden z hlavních strůjců válek v bývalé Jugoslávii, srbský vůdce Slobodan Milošević, zemřel před začátkem svého procesu v Haagu v roce 2006. Velitel bosenskosrbských jednotek Ratko Mladić také čeká v haagské cele na konec procesu.

"Odmítám, že by zločiny páchala armáda či policie. Musí se určit, pokud někdo sám něco udělal nebo k tomu dostal rozkaz," tvrdí Karadžić v rozhovoru pro BIRN. "Pokud jde o Srebrenici, tak bohužel nemohu odmítnout všechno, o čem hovoří obžaloba. Ale musím protestovat proti rozměru toho, o čem se mluví."

Karadžić také odmítl, že by jeho vedení mělo nějaký vliv na polovojenské jednotky, jimž se klade za vinu řada zločinů, či kontrolu nad nimi. Někteří bývalí předáci těchto jednotek plánují na čtvrtek odpoledne demonstraci v Bělehradě. V čele protestu bude stát Vojislav Šešelj, jeden z vůdců těchto jednotek, kterého haagský soud ze zdravotních důvodů podmínečně pustil na svobodu.

Srbové obklíčili hlavní město Sarajevo a řadu enkláv, která zůstala věrná bosenskými muslimy vedené vládě v hlavním městě hned na začátku války v roce 1992.

K nepřehlednosti situace přispěla ještě armáda bosenských Chorvatů, která s podporou Záhřebu držela také část bosenského území. V průběhu čtyř let konfliktu plného etnických čistek a vraždění mezi sousedy ztráceli Srbové podporu a rostl tlak mezinárodního společenství na ukončení konfliktu.

Válka skončila vyčerpáním a zásahem USA na konci roku 1995.

Od té doby žije Bosna a Hercegovina v poměrně složitém politickém systému, kde mají moc stále nacionalisté ve všech třech komunitách a odkud lidé raději odcházejí za prací do zahraničí.

S dnešním odstupem je vidět, že to nebyli jen bosenští Srbové, kdo se na rozpoutání války v Bosně podílel, ale rozsah jejich zločinů a přímé propojení na Slobodana Miloševiče v Bělehradě a politiku Velkého Srbska jim dávají největší podíl.

S tímto dědictvím Srbové sami stále ještě bojují. "Rozsudek je důležitý pro to, aby novým generacím - hlavně těm v Srbsku, kteří už jsou nasáklí nenávistí - ukázal, co se v Bosně opravdu stalo," citovala agentura Reuters Muniru Subašičovou, která vede sdružení srebrenických žen.

Ty se snaží udržovat pozornost na zločiny spáchané bosenskými Srby.

Vedle masakru v Srebrenici se Karadžičovi klade za vinu také čtyřleté obklíčení Sarajeva a ostřelování civilistů v něm žijících. S dnešním odstupem se události, které se v letech 1992 až 1995 staly v Bosně, dají najít v jeho básni Šílené kopí z roku 1968. Třeba právě její závěr může být předobrazem obklíčení Sarajeva a ostřelování: "Odměř své kroky i rozmach paže/kopí co vypouštíš je šílené/a čekající kraje jsou beze jména a bez rozumu."