Bývalý vojenský pilot Lubomír Kovařík vede Českou zbrojovku v Uherském Brodě od roku 2006. Za úkol dostal vrátit jí bývalou slávu a dostat ji do zisku. To bylo náročné, protože strategie České republiky v 90. letech spočívala v dobrovolném vyklizení trhů. Zbrojovka Uherský Brod musela znovu investovat do inovací, patentů a sehnat kvalitní obchodníky, kteří se museli prosadit ve světové konkurenci.

HN: Jaký byl přechod bývalého pilota do civilu?

Samozřejmě to byl přechod do diametrálně odlišného světa, protože armáda se řídí svými předpisy a pravidly, které jsou stavěny přísně hierarchicky. Kdežto manažerský a civilní život je jiný.

HN: Tradice zbrojního průmyslu byla v České republice v 90. letech přerušena. Jak to hodnotíte jako manažer?

Považuji za katastrofální chybu, že Česká republika opustila zbrojní trhy. Vyklizením pozic jsme nahráli americkým, francouzským, německým, izraelským a dalším firmám. A dostat se po letech na tyto pozice zpět je těžké. Museli jsme kompletně obměnit produktové portfolio a tvrdě pracovat na zahraničních trzích.

Lubomír Kovařík (45)

Předseda představenstva a generální ředitel České zbrojovky začínal v armádě jako pilot. Je absolventem Vojenské vysoké letecké školy. V polovině 90. let ukončil kariéru v armádě. Civilní kariéru začal v roce 1995 jako manažer společnosti Aulis, která poskytovala daňové poradenství. Po roce nastoupil jako výrobní ředitel do Škody Praha, kde se vypracoval na pozici generálního ředitele. Prošel i firmami Eltodo EG a Mavel. Do zbrojovky nastoupil v roce 2006, jako šéfa pro ni si ho najali bývalí privatizátoři Třineckých železáren.

HN: Je těžké sehnat odborníky pro zbrojní průmysl?

Některé pracovníky máme z Prahy, jiné z jižních Čech, severní Moravy, ze Slovenska, střední část Evropy není problém. Zároveň se snažíme nastavit systém odměňování tak, aby byl motivující i pro lidi z větší dálky. Poskytujeme podnikové ubytování a příspěvek na bydlení, lepší pracovní dobu nebo vymýšlíme bonusy, které jsou navázány na obchodní výsledky. Řada našich provozů je vybavena obráběcími nebo poloobráběcími centry. Takže potřebujeme i strojaře, kterých je všude málo. Zároveň se bavíme o odbornících na konstrukci zbraní, ale i o oborech, kde jsou potřeba matematické simulace a technologické analýzy. Máme obrovskou výhodu, v Uherském Brodě funguje střední škola Centrum odborné přípravy technické. Je to jediná střední škola v Česku, která školí zbrojaře, zbrojíře, puškaře, rytce a zároveň je s naší zbrojovkou natolik propojena, že studenti absolvují praxi v našem podniku. Každý rok předkládáme končícím absolventům návrh jít pracovat do zbrojovky. Vloni nabídku přijalo 22 studentů. Na COPT je možné studovat i obor konstrukce zbraní a střeliva, který zaštiťuje Strojní fakulta Vysoké školy báňské v Ostravě.

HN: Není problém něco vyrobit, ale prodat. Na co lákáte obchodníky?

Prodej je nejdůležitější část každé firmy, protože vyrobíte takřka cokoliv, ale prodat se ziskem je složitější. Náš obchodní úsek aktivně pracuje s celosvětovou obchodní sítí, prodáváme do 95 zemí světa. Marketéry a obchodníky lákáme na dobré jméno značky, skvělé produkty, atraktivní destinace, bonusy, individuální pracovní smlouvy.

HN: Máte také dvě továrny v Americe…

V Americe máme dceřinou společnost CZ-USA, která je odpovědná za kompletní distribuci a servis našich produktů na americkém trhu, a společnost Dan Wesson, kterou ze 100 procent vlastní CZ-USA. Kromě produktů mateřského závodu Česká zbrojovka a produktů Dan Wesson prodáváme na tomto kontinentu v naší licenci vyráběné brokovnice. Před 15 lety jsme začínali s nulou, tržby za loňský rok dosáhly 70 milionů dolarů, v USA jsme prodali zhruba 100 tisíc zbraní. V letošním roce si troufnu říci, že překonáme tržby 80 milionů dolarů.

HN: Co stojí za tím úspěchem?

To, co můžeme ukazovat, je, jak obhospodařujeme druhou nebo třetí největší obchodní síť České republiky v zahraničí. Druhá věc je, že když máte dobrý obchod, musíte mít dostatek kvalitních produktů. A musíte se o ně starat, aby zákazníkovi vyhovoval poměr mezi kvalitou a cenou. Považuji za podstatné mít kromě dobrého obchodu a produktu vlastní vývoj, protože na tom se dá stavět. V našem vývoji pracuje sto lidí a nejsme na nikom závislí. Můžeme jít vlastní cestou, ztvárňovat naše myšlenky do originálních produktů.

HN: Dodáváte zbraně pro myslivost i do Ruska. Pustí si Rusové na svůj trh cizí zbrojovku?

Rozhodně ne v oblasti zbraní pro ozbrojené složky. Ruský trh je domácí, má jasný pokyn od prezidenta Putina, aby byl soběstačný. Osobně považuji strategickou nezávislost a obranu státu za prvořadou věc, kterou si každý stát musí budovat. Protože když se něco stane, spoléhat na to, že dojdou dodávky z Ameriky či jiné země, je nesmysl. Každý stát se stará sám o sebe. Co se Ruska týče, máme tam nejlepší postavení na trhu jako zahraniční dodavatel loveckých zbraní.

HN: Která teritoria mohou být pro váš průmysl perspektivní?

Rozdělím to na dvě skupiny. Trh vnímáme z pohledu ozbrojených složek a z pohledu civilního sektoru, to jsou lovci, sportovci, myslivci. V té civilní části je perspektivní hlavně Severní Amerika, případně střední a západní část Evropy. Co se týká trhu ozbrojených složek, je to část Evropy, následně Asie a severní Afrika.

HN: Stává se, že se mezi zaměstnanci České zbrojovky potká více generací z jedné rodiny?

Nyní ve zbrojovce pracuje 1800 zaměstnanců a Uherský Brod má 17 tisíc obyvatel, takže je to každá druhá třetí rodina, ze které někdo pracuje ve zbrojovce. Na podnik je navázáno dalších asi 800 dodavatelů, což prezentuje dalších 12 až 14 tisíc pracovníků v sekundární pracovní sféře. Snažím se s každým člověkem, který odchází do důchodu, setkat a říci si, co bychom mohli zlepšit. Řada lidí se ráda chlubí tím, že jejich rodiče pracovali ve zbrojovce a oni udrželi tuto tradici. Doufám, že patriotismus je v našich lidech silně zakořeněný. Lidé jsou na zbrojovku hrdí.

Více v časopise Moderní řízení