"Nebudu financovat něčí soukromé zájmy, město není od toho, aby sanovalo spisovatele," odpovídá zostra pražský radní pro kulturu Jan Wolf za KDU-ČSL a Trojkoalici na dotaz, proč hlavní město letos téměř zrušilo podporu literárního života.

Od prosince, kdy na magistrátu začal proces rozdělování kulturních grantů na rok 2016, je Wolf pod tlakem literárních festivalů, nakladatelství či svazů. Ty upozorňují, že z 300 milionů korun, které Praha na letošek poskytla kulturním institucím, připadlo na literaturu jen necelých 6 milionů.

Místo aby se spor vyřešil kompromisem za zavřenými dveřmi, nabírá spíše osobních rozměrů. Konflikt nastartovalo hodnocení grantové komise vedené novináři Josefem Chuchmou a Petrem Bílkem, kteří například cenám Magnesia Litera upřeli příspěvek, protože "vzbuzují pochybnosti o své reprezentativnosti", zatímco Českému PEN klubu "zeslábla přitažlivost" a v aktivitách Ceny Franze Kafky "dochází k útlumu".

Přísné hodnocení, podle nějž v Praze téměř neexistuje akce splňující nároky komise, vyprovokovalo literární instituce k sepsání otevřeného dopisu. Ten ale radní ani zastupitelé nereflektovali a v lednu granty schválili v zamýšlené výši.

"Myslím, že pan Mandys využívá literární obec k tomu, aby protestoval," říká nyní radní Wolf na adresu Pavla Mandyse, pořadatele cen Magnesia Litera, jenž coby neúspěšný žadatel vystoupil v České televizi a přidělení jen dvou procent grantů na literaturu označil za "ostudu a nespravedlnost".

Na důkaz toho, že on má v literární obci "také své přátele", začíná radní do telefonu předčítat Mandysův dopis literárním institucím, v němž pořadatel Magnesie Litery navrhuje upozornit na problém happeningem nebo se obrátit na jiné pražské politiky než Wolfa.

Jenže v celé věci jde o závažnější problém, než že někdo z Mandysových "spojenců" radnímu přeposílá e-maily "protistrany". Literárním festivalům, nakladatelstvím ani kavárnám provozujícím autorská čtení se nedaří získat mecenáše či sponzorství od firem, díky nimž v Praze fungují třeba hudební festivaly. Literatura je ze všech umění nejméně finančně podporovaná a organizátoři literárních akcí jsou v podstatě odkázáni na podporu z veřejných zdrojů.

Nyní na magistrátu narazili na grantovou komisi, která k nim není vstřícná, a reálně hrozí, že tentýž scénář se bude opakovat další dva roky. Za tu dobu by spousta drobnějších žadatelů − například veletrh malých nakladatelů Knihex či program autorských čtení v kavárně Fra − mohla přestat fungovat.

"Doufám, že mi grantová komise nedá výpověď," potvrzuje radní Wolf, že ze své strany nehodlá nic měnit. Upozorňuje ale, že literární komise nerozhodovala o celých 300 milionech korun, které Praha na kulturní granty poukázala. 213 milionů už je vázáno z dřívějška v rámci takzvaných víceletých grantů a ze zbylé částky si největší podíl pro rok 2016 "ukouslo" divadlo či hudba. "Jestli si někdo musí pronajímat divadlo a platit nájem, herce, ekonomy, je to finančně náročnější než spisovatelé," říká radní.

To těžko rozporovat. Stejně tak se ale nelze zbavit pocitu, že Praha si na literaturu z nějakého důvodu "zasedla". Například v rámci jednoletých grantových žádostí nad 200 tisíc korun letos rozdělovala 60 milionů korun, z nichž literatura dostala jen 300 tisíc, tedy půl procenta.

Snížené granty

◼ Hlavní město Praha pro rok 2016 na kulturních grantech rozdalo 300 milionů korun. Divadla či hudební festivaly dostaly milionové částky, literatuře ubývaly tisíce korun.

◼ Program autorských čtení ve vinohradské kavárně Fra místo loňských 180 tisíc korun obdržel 50 tisíc.

◼ Vyhledávanému veletrhu malých nakladatelů Knihex na pražské náplavce klesl příspěvek z 50 na 25 tisíc.

◼ Nejnavštěvovanějšímu tuzemskému veletrhu Svět knihy byla dotace na literární program snížena z 300 na 170 tisíc korun.

◼ Projektu scénických čtení Listování Lukáše Hejlíka klesla podpora ze 40 na 12 tisíc.

Ve víceletých grantech měla podíl téměř desetiprocentní, to ale jen díky příspěvku dvou milionů korun pro obří komerční nakladatelství Argo na vydávání historických knih. A když pražský výbor pro kulturu začátkem tohoto měsíce vybral sedm kulturních akcí, kterým na propagaci poskytl 15 milionů skrze organizaci Prague City Tourism, literaturu rovněž opominul.

Hlavní město už jednu zkušenost s "přidušením" literární akce má. Před třemi lety v grantovém systému přestalo podporovat Festival spisovatelů Praha. Ten pak do metropole dovezl nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka, další rok pozval spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, která Nobelovku obdržela teprve po vystoupení na festivalu.

Přesto je akce podle stávající grantové komise "za zenitem".

Festival spisovatelů se ale naučil městu vzdorovat, také letos si podporu nakonec vybojoval mimo grantový systém. Minulý měsíc mu městská rada odsouhlasila partnerství ve výši 900 tisíc korun.

Stejně tak pořadatelé Ceny Franze Kafky, kterou v Praze kdysi převzali spisovatelé Haruki Murakami či John Banville, získali partnerství 250 tisíc korun a příslib, že na slavnostní večer mohou bezplatně využít sál Staroměstské radnice.

Radní Wolf partnerství pro obě akce vítá. Nerozhodla o něm ale jeho komise, nýbrž kulturní výbor, mimo jiné díky hlasům opozičních zastupitelů. A v každém případě je to spíše nouzové než systémové řešení.

Systematičnost v pražských grantech vůbec těžko hledat. Město například podporuje komerční hudební ceny Anděl partnerstvím ve výši 400 tisíc korun a filmové ceny Český lev grantem 500 tisíc korun, knižní ceny Magnesia Litera ale na představení nominovaných autorů nedostaly ani korunu.

V očích radního Wolfa však město na literaturu dává přes čtvrt miliardy korun ročně, jak říká v narážce na každoroční dotaci pro síť městských knihoven, jejíž podpora je pro magistrát prioritní.

Městská knihovna je zároveň garantem prestižního titulu UNESCO město literatury, který Praha obdržela předloni a po jehož udělení se Wolf zavázal k "ještě větší podpoře literárního života" než dříve. Námitku, že tento slib nesplnil, teď Wolf odmítá právě s tím, že navýšil podporu knihovnám.

Problém je v tom, že tyto peníze Městské knihovně zůstávají a nikdo jiný z nich neuvidí ani korunu. "Knihovna je příspěvkovou organizací, která ze své legislativní podstaty nemůže poskytnout žádný dar nebo dotaci," vysvětluje mluvčí Městské knihovny Lenka Hanzlíková. I ona dodává, že před příštím rozdělováním chtějí zástupci knihovny mluvit s členy grantové komise a vyjednat literatuře vyšší podporu než letos.

Variantu, že by Praha mohla o titul Město literatury přijít, mluvčí kulturního odboru UNESCO v Paříži Lucía Iglesiasová vylučuje s tím, že titul se neuděluje na základě podpory z veřejných zdrojů. "Dané město by mělo dodržet svůj závazek a rozvíjet kreativitu a literaturu," vzkazuje Iglesiasová.

Výsledek? Patová situace. Magistrát se může dál pyšnit titulem UNESCO a na jednu stranu prohlašovat Prahu za světové město literatury, na stranu druhou klidně nechat pořadatele literárních akcí zaniknout − alespoň ty, kteří nebudou mít sílu s magistrátem válčit a usilovat o přízeň kulturních výborů. Právně napadnutelné to není. Jen krajně nedůstojné.