Hudečkův film Furiant vychází ze skutečného tragického příběhu ze Stroupežnického dospívání, kdy se seznámil se mladým Janem Alšem, bratrem malíře Mikoláše Alše. Mezi oběma mladíky vzniklo nebývale silné přátelství. Tak silné, že sedmnáctiletý Stroupežnický žárlil, když si Aleš namlouval dívku ze vsi. A začal ho vydírat.

Netušil, že jeho citlivý přítel to vyřeší sebevraždou. Pro Stroupežnického to byla tragédie. A když navíc jen o několik měsíců později při lovu omylem postřelil syna hajného, psychicky se zhroutil a pokusil sám o sebevraždu. Neúspěšně. Rána z pušky mu utrhla část obličeje a do konce života ho zohavila.

Ondřej Hudeček se scenáristou Janem Smutným vysvětlili citové pouto mezi mladíky jako homosexuální milostné vzplanutí. A vykreslili je v krásných obrazech, se vším romantickým patosem 19. století. A zároveň si z toho tragického příběhu, stejně jako z celé té romantické epochy, trochu střílí. Doslova. Třeba když si zoufalý Stroupežnický ustřelí na louce obličej a pak se v agonii plazí po zemi.

V tu chvíli se před divákem rozprostře detailní záběr luční trávy a kvítí rozkošně postříkaného červenou krví a pak se v tom obrazu trávy objeví šipky s nápisy jako ze staré přírodovědné učebnice. Ukazují, kde přesně mezi stébly leží nos, kde zuby, kde se nachází brada a kde čelist budoucího dramatika.