Neutuchající příliv žadatelů o azyl v Evropě přiměl členy Evropské unie k akci. Celý minulý týden předcházející včerejšímu summitu se horečně jednalo a do Ankary se vypravil i generální inspektor německého Bundeswehru. Tlak na dosažení hmatatelného výsledku byl takový, že ještě před vrcholným setkáním Evropská unie − Turecko v Bruselu se v noci na pondělí snažila více než pět hodin najít obrysy příští dohody kancléřka Merkelová s tureckým premiérem Davutogluem za nizozemské předsednické asistence. Přesto se všechny rozpory nepodařilo překlenout − a ani to nebylo možné.
Důvody je nutno hledat v rozdílných zájmech. Migrační krize se silně dotýká členů Evropské unie i Turecka. Mají ji proto důvod řešit − ale zdaleka ne všech stejně a ne ze stejných důvodů. Osmadvacítka jako celek se sice dušuje, že řešení není v silách jednotlivých zemí, ale zároveň se neshoduje, jaké by toto řešení mělo a mohlo být. Vedle obecně zdůrazňované ochrany vnějších hranic, a tedy i schengenského prostoru podstatná část unie, včetně visegrádské čtyřky, intenzivně chystá i plán B, uzavření hranic na severu Řecka. Něco takového je takřka nepřijatelné pro německou kancléřku, která nechce dopustit, aby vláda v Aténách, už tak přetížená dluhovou krizí, byla fakticky izolována od zbytku Evropské unie.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
