Sedíte v místnosti plné počítačů oddělených zástěnami. Na monitoru se objeví text: "Byl/a jste vylosován/a a částku, kterou nyní zvolíte z celkové sumy 500, si budete moci na konci našeho pokusu odnést domů. Kolik si vezmete?" Víte, že ona pětistovka je určena pro Člověka v tísni. Takže pokud si nic nevezmete, půjde celá na konto této organizace. Sáhnete-li po půlce, dostane jen 250, a když si vezmete všechno, Člověk v tísni ostrouhá.

Okamžitě se mi vybavují neutěšené záběry dětí pobíhajících mezi stany v uprchlických táborech nebo na podmáčených polích kdesi na hranicích při čekání na další putování Evropou. Vlastně ani nevím, jestli zrovna na těchhle místech Člověk v tísni pomáhá, ale předpokládám, že ano. Mám tu organizaci spojenou s rychlou, účinnou a profesionální pomocí, dokonce už jsem si mnohokrát říkala, že jí začnu přispívat. Zvolit jako odpověď nulu a poslat na její účet celou pětistovku je tedy z mého pohledu jediná správná možnost.

 O něco později se situace u monitoru opakuje. Tentokrát je ale text trochu jiný. Místo Člověku v tísni by měly jít peníze do veřejných rozpočtů, konkrétně na účet ministerstva financí. V tomto kole byl navíc vylosován někdo jiný. To znamená, že otázka na částku, která se má nyní z pětistovky strhnout, je čistě hypotetická. Ať se sem napíše cokoliv, žádné přilepšení z toho na konci nekouká.