Eurozóna, Dánsko, Švédsko, Švýcarsko a Japonsko tvoří přibližně čtvrtinu světového HDP. Centrální banky těchto zemí sáhly k zavedení negativních úrokových sazeb. Důvody k jejich zavedení se formálně různily, důsledky jsou ale všude stejné − zvýhodňují dlužníka oproti střadateli. Tedy důsledek je stejný, jaký má inflace.

Pro populaci jako celek může mít tento stav smysl v zemích, kde občané mají více dluhů než úspor. Ale i tam jsou oběťmi konzervativní střadatelé, kteří čelí tomu, že pokud chtějí mít z celoživotních úspor alespoň skromný výnos, budou muset podstupovat riziko. V České republice mají domácnosti uloženo u bank o polovinu prostředků více, než mají vypůjčeno. Nějakou formu dluhu má přibližně pouze pětina populace, nízké sazby proto většinu obyvatel poškozují. Přínos pro dlužníky je navíc dočasný. Většinu úvěrů pro občany představují hypotéky. Hypotéka je dlouhodobý produkt a po zvýšení sazeb může nastat problém se splácením vyšších splátek.