Po loňském neúspěšném výběrovém řízení, do nějž se nepřihlásil žádný zájemce, vypisuje ministerstvo spravedlnosti a Probační a mediační služba tendr na dodavatele elektronického monitorovacího systému pro trestní justici znovu. Tentokrát zvolily formu tzv. soutěžního dialogu.

"Jde o druh zadávacího řízení, který poskytuje veřejnému zadavateli stejnou flexibilitu, jakou mají soukromé subjekty a zároveň formou dialogu s potencionálními dodavateli umožní nalézt to nejvhodnější řešení potřeb veřejného zadavatele," informoval Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Žádosti o účast v soutěžním dialogu mohou zájemci podávat do 5. dubna.

Elektronické náramky by měly přispět k masovějšímu využití trestu domácího vězení. Ten v českém právním systému existuje už od roku 2010, zatím ho však soudci ve větším měřítku nevyužívají. Zatím si ho odpykávají jen necelé dvě stovky vězňů. Důvodem může být právě skutečnost, že kontrolu domácích vězňů nezajišťují nepřetržitě elektronické náramky, ale namátkově probační pracovníci.

Kromě trestu domácího vězení by v některých případech mohly elektronické náramky nahradit také vazbu a využít je bude podle ministerstva spravedlnosti možné také pro posílení ochrany obětí trestné činnosti.

Tendr se nedaří dotáhnout

Výběrové řízení na dodavatele náramků ministerstvo spravedlnosti vypsalo už několikrát, opakovaně ho ale rušilo. Například v červnu 2014 ho odpískalo poté, co si tehdejší náměstek pro vězeňství Pavel Štern stěžoval u protikorupční policie, že se exministryně Helena Válková(ANO) snažila veřejnou zakázku ovlivnit.

Naposledy vypsal stát tendr loni v srpnu. Tehdy chtěl nakoupit 250 náramků. Zájemci měli podávat nabídky do 5. října, lhůtu se ale několikrát prodloužila. Ačkoliv ministerstvo spravedlnosti zodpovědělo firmám na 150 doplňujících dotazů, do tendru se nakonec nikdo nepřihlásil.

Vězni s náramkem v USA i v Evropě

Koncept elektronických náramků využívají už od 80. let minulého století Spojené státy americké, a ulevují tak přeplněným věznicím. S elektronickým náramkem tam už od soudu odešly stovky tisíc lidí.

Elektronický monitorovací systém našel uplatnění také ve většině zemí Evropy. Masovějšího rozšíření se však zatím dočkal jen ve Velké Británii. Podle dat z roku 2012 tam bylo tímto způsobem "hlídáno" na 25 tisíc lidí.

Systém má ale i své odpůrce. Bouřlivá diskuse o etické stránce elektronického monitorování probíhá zejména v Německu. Tento způsob kontroly odsouzených bývá někdy vnímán jako součást snahy státu a justice zasahovat pomocí rychle se rozvíjejících technologií do soukromé sféry občanů. Argumenty proti užívání domácího vězení jako alternativního trestu jsou živeny obavami z tzv. net widening efektu. Jde o to, že soudy mohou podle kritiků systému upadnout v pokušení používat domácí vězení nikoli jako alternativu k podmíněnému propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, ale naopak jako alternativu k podmíněnému odsouzení, čímž v důsledku dochází k zostření represe.

Související