Veřejných plnicích stanic, kde mohou řidiči natankovat stlačený zemní plyn, je v Česku už 111 a jejich počet bude i letos dále stoupat. Širšímu využívání ekologického paliva proto začíná bránit spíše nedostatek vhodných vozidel. Státní podpora by se podle zástupců plynařských společností měla více zaměřit právě na tuto oblast. "Všechny hlavní tahy jsou už plničkami stlačeného plynu pokryté, zvyšuje se i počet měst, kde je možné CNG natankovat. Bez nových vozidel ale nebudou mít ty stanice koho zásobovat," řekl v diskusi o budoucnosti zemního plynu v dopravě Václav Holovčák ze společnosti Bonett Gas Investment.

K optimálnímu počtu zhruba 300 stanic je sice ještě poměrně daleko, ale už nyní by motoristé neměli mít s nalezením plničky problém. "Samozřejmě ještě jsou v Česku oblasti s horší dostupností CNG, to je ale dočasný problém. Pro řidiče připravujeme například webovou aplikaci, kde si budou moci najít dostupné plnicí stanice nejen naše, ale i ostatních provozovatelů," upozornil v debatě u Kulatého stolu HN Alois Těšitel z Pražské plynárenské.

Silný rozvoj díky dotacím na autobusy

Spotřeba stlačeného zemního plynu v Česku loni meziročně vzrostla o více než 45 procent, výrazně přibylo i vozidel − podle údajů Českého plynárenského svazu více než čtyři tisícovky. Celkově u nás jezdí přes 13 tisíc plynových vozů, z toho více než 940 autobusů hromadné dopravy. Auta na plyn však stále tvoří jen dvě desetiny procenta ze všech registrovaných vozidel. "Loni ministerstvo životního prostředí vypsalo dotační program obnovy městských autobusů, který se v první fázi týkal tří regionů − severní Čechy, severní Morava a Brněnsko. Na začátku letošního roku byl program rozšířen na celou republiku. Díky tomu přibylo loni v Česku přes 350 autobusů na CNG a letos očekáváme další stovky nových autobusů. Plynový pohon využívají dopravci již v padesátce měst včetně těch velkých, jako je Brno nebo Ostrava. Bohužel mezi nimi není Praha," lituje Jiří Šimek z firmy E.ON Energie.

Autobusy na CNG mají levnější provoz, podle dopravců zhruba o čtyři koruny na kilometr oproti naftě. Na druhou stranu ale jejich pořizovací cena je vyšší než u dieselových. "Hlavní motivací pro dopravce je zmíněná dotace, ta je nyní pro rozvoj CNG v městské dopravě rozhodující. Některá města však se zavedením plynu váhají a čekají na elektrobusy," říká Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu. To je zřejmě případ i hlavního města, kde probíhá dlouhodobý test elektrobusů na vybraných linkách.

Dvě největší plnicí stanice ve střední Evropě dnes provozují dopravní podniky v Brně a Ostravě. V každé z nich denně tankuje více než stovka autobusů. Díky pokračování dotačního programu se počet CNG vozidel v těchto městech pravděpodobně ještě zvýší. "To představuje i významné snížení emisí prachových částic, které vypouštějí dieselové motory. Prachové částice a na ně navázané karcinogenní látky jsou totiž největším problémem městské dopravy a právě motory na CNG je mohou pomoci výrazně snížit," upozorňuje Václav Holovčák z Bonett Gas Investment.

Výhodnost plynu je kvůli levné ropě nižší

Vývoj cen ropy v posledních měsících však plynařům nepřeje. Ceny v lednu spadly k desetiletým minimům a ekonomická výhoda plynových aut se i přes zlevnění plynu zmenšila. "Krátkodobě je opravdu konkurenceschopnost plynu v dopravě o něco nižší, oproti naftě už to není padesátiprocentní úspora, ale jen zhruba čtvrtinová či třicetiprocentní. Nesmíme ale zapomenout na ekologické hledisko a především z dlouhodobějšího pohledu se rozdíl mezi cenou ropy a plynu zřejmě zase zvýší. Cena plynu dříve reagovala na ceny ropy s několikaměsíčním zpožděním, dnes jde spíše o dny," říká Jiří Šimek z firmy E.ON Energie.

Výhodnost plynu jako alternativního paliva v dopravě ale bude záviset i na další podpoře státu. Ta nyní spočívá hlavně v nízké spotřební dani, aktuálně 0,72 koruny na krychlový metr plynu (spotřební daň na litr nafty je zhruba 11 korun), a nulové silniční dani pro vozidla do celkové hmotnosti 12 tun. Spotřební daň bude až do roku 2020 postupně stoupat na 2,8 koruny za metr krychlový. Nejistota panuje ohledně její výše po tomto datu. "Letos bychom si to chtěli s ministerstvem financí vyjasnit. Naším přáním je, aby snížená sazba zůstala i po roce 2020, a to až do dosažení desetiprocentního podílu zemního plynu na trhu s pohonnými hmotami," vysvětluje Ruml z plynárenského svazu.

Peněz na ekologickou dopravu stát podle Těšitele z Pražské plynárenské vydává dost, podpora je ale roztříštěná mezi jednotlivá ministerstva. Bolestí je i příprava dotačních programů. "Pokud někdo připraví podpůrný program pro nákup nových vozidel s podmínkou závazku veřejné služby na dobu pěti let, přičemž všichni vědí, že v roce 2019 řada příměstských tendrů se závazkem veřejné služby končí a bude se soutěžit znovu, pak se příslušné ministerstvo samo připravuje o úspěch programu. Spoustu regionálních dopravců z něj předem vyloučí," podivuje se Václav Holovčák z Bonett Gas Investment.

Podobná situace je i v podpoře ekologičtějších osobních a dodávkových vozidel. "Podmínkou dotace je likvidace staršího vozidla s nízkou emisní třídou. Řada nových firem, jako je například taxislužba Tick Tack nebo rozvoz potravin Rohlík.cz, ale nemůže zlikvidovat starší vozidla − žádná neměly. Doporučil bych tedy dotčeným ministerstvům raději se zeptat těch, kteří o trhu CNG něco vědí, co by růst ekologických vozidel u nás podpořilo. Jinak ty programy nebudou zcela využity a to by byla škoda," dodává Holovčák.

Vliv Škodovky

Na rozvoji osobních CNG vozidel v Česku se podílí i automobilka Škoda Auto, která před časem uvedla na trh populární model Octavia ve verzi na zemní plyn. Ten se prosazuje i ve firemních flotilách. Podle plynařů by rozšíření CNG vozidel napomohlo i uvedení dalších plynových modelů Škody, především menší Fabie, která je hojně rozšířená také ve státní správě.

Právě státní správa má ve využívání plynových vozidel navzdory různým deklaracím velké rezervy. "Pozitivním signálem je třeba nákup zhruba 700 CNG vozů pro potřeby ministerstva vnitra a hasičského sboru," kvituje Šimek z firmy E.ON Energie.

Mezi velké společnosti, které v poslední době převedly část svých vozových parků na plynový pohon, patří například Vítkovice Machinery Group nebo České radiokomunikace. Jedním z největších počinů v této oblasti pak zůstává přechod části flotily vozidel České pošty na CNG, ke kterému došlo v uplynulých pěti letech. O jeho pokračování by se mělo rozhodnout letos. "Na rozhodnutí pošty záleží i osud projektu vybudování velké plnicí stanice v areálu pošty v pražských Malešicích, který je v současnosti připraven," dodává Těšitel z Pražské plynárenské.

Plyn i pro kamiony

Stlačený plyn kvůli hmotnosti a velikosti nádrží není vhodný pro nákladní dálkovou dopravu. Dojezd kamionu by byl malý. I pro kamiony ale existuje řešení − zkapalněný plyn, tedy LNG (liquefied natural gas). "Očekávám, že dvě nebo tři LNG stanice by na české páteřní dálniční síti měly vyrůst zhruba do dvou tří let. Stanic ale bude potřeba více," odhaduje Šimek z E.ON Energie. Nástup LNG prozatím brzdí i komplikovaná manipulace se zkapalněným, tedy silně podchlazeným plynem, a další energetické nároky na jeho skladování.

Kulatého stolu HN o budoucnosti zemního plynu v dopravě se zúčastnili (zleva na přiložené fotografii): Václav Holovčák, místopředseda představenstva společnosti Bonett Gas Investment, Jiří Šimek, místopředseda představenstva E.ON Energie, moderátor Petr Lukáč, Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu a Alois Těšitel, člen představenstva Pražské plynárenské.

Kulatý stůl: Alternativní pohony v dopravě
Kulaty_stul_Alternativni_pohony_v_doprave.jpg