V UniCreditu, čtvrté největší tuzemské bance, má účet 600 tisíc lidí. To je o polovinu víc než před pěti lety, kdy se do té doby spíš korporátní banka rozhodla expandovat do byznysu s drobnými klienty.

"Ta mašina jede, problém je spíš v udržení aktivních klientů," říká její šéf Jiří Kunert s tím, že banky se o zákazníky přetahují ve velkém. I tak má Kunert ještě mnohem větší ambice. Do budoucna by rád obsluhoval i více než jeden milion lidí.

K tomu může UniCreditu napomoci i koupě jiné banky, třeba GE Money, která je na prodej. "Mně by se líbila. Je to otázka ceny," říká Kunert.

HN: Před rokem jste s námi jako první bankéř mluvil o přípravách na možnost, že Česká národní banka zavede záporné úrokové sazby. Teď ta úvaha padla také ze strany ČNB. Jak vidíte vývoj dál?

Pokud by se ČNB nedařilo přibližovat k inflačnímu cíli přes kurz koruny, tak by k tomu mohlo dojít. Zatím se zdá, že ČNB je schopná vývoj korigovat. Stojí proti ní ale dost hráčů, takže může přistoupit i ke krokům, které původně neměla v plánu.

Mimochodem, tuzemské banky se už do záporných sazeb koncem minulého roku dostaly. Což ale souviselo s platbami do záchranného fondu bank, jehož výpočet se nešťastně stanovuje z bilance na konci roku. Každá banka si chtěla modelovat svou bilanci tak, aby v ní neměla hodně peněz pro výpočet, a u velkých vkladatelů, obvykle u částek nad 50 milionů korun, jednorázově přistoupila k záporné sazbě nebo k poplatku z vkladu.

Zavedení záporných sazeb do běžných služeb by ale bylo složité. Ne že by to banky neuměly, není tomu však přizpůsobena legislativa. Že by lidé museli bankám platit za svoje vklady, to by byl v Česku velký šok. Také je otázka, jak by se vyvíjela sazba PRIBOR, na kterou jsou navázány oceňovací modely bank pro úroky z úvěrů. Jsem též přesvědčený, že záporné úrokové sazby jsou špatné pro všechny.

Já stále doufám, že ČNB vývoj uřídí. Devalvace koruny od ní podle mě nebyl špatný krok, protože to pomohlo nastartovat ekonomiku.